_Tátův blog: Cestovní postýlka? Neřešitelný rébus!

Emička se v ní cítí jako ryba ve vodě. Cestuje ze strany na stranu, přetáčí se na břicho a vystrkuje z ní všechno, co může. V postýlce se cítí bezpečně a je v ní maximálně šťastná. Pokud však usoudí, že je venku světlo a na spánek je ještě brzo, tak nám dává hlasitě najevo, že takto to rozhodně nepůjde.

Co s sebou?

V minulých dnech jsme jí ale dopřáli něco nového. Nabalili jsme auto a vydali se na noc za jejími bratranci. To jsme ale ještě netušili, jaké dobrodružství náš čeká.

Emička byla od rána nedočkavá a vstala už v šest hodin. A tak bylo třeba nabalit věci a naskládat je do auta. A že toho nebylo málo. Cestovní postýlka, monitor dechu, chůvičky, umělé mléko, lahvičky, špenát na oběd, kojenecké vody, k tomu kupa oblečení.

A taky dárky pro synovce – byl totiž Den dětí. Pochopitelně jsme je zapomněli doma, stejně jako oběd pro malou. Další problém nastal večer, když jsme se pustili do skládání postýlky. Myslel jsem si, že to bude hračka, to jsem se ale šeredně spletl. Bylo nás pět, deset rukou, Emička ale nakonec nocovala poprvé s námi v posteli.

Strejdo, mám to!

Co se ale stalo s postýlkou? Byl jsem bezradný, a tak do akce nastoupil devítiletý synovec. Hned mě zahanbil a s výkřikem „strejdo, mám to“ složil dva kraje, zbytek se však nepohnul. Tak jsme zkusili YouTube, tam je přece všechno. Návody tam skutečně byly, na všemožné druhy postýlek, na tu naši (kterou jsme dostali a tak k ní neměli žádnou příručku) ale ne.

Třískali jsme s ní, snažili se ji složit s klidem, volali jsme „přítele na telefonu,“ nic z toho ale nepomohlo. Chybělo nám pověstné sportovní štěstíčko.

Zkuste to takto…

Emička se moc nevyspala a my jakbysmet. A další problém přišel ráno. Postýlka sice nebyla rozložená, ale ani složená. Jak ji sakra dostanu do toho malého obalu? V tom to přišlo! Když jsem se ji snažil složit, znenadání byla připravená k použití. Co se stalo? Netuším…

Fotogalerie (3)

Složil nám ji až švagr a my si pro ni další den přijeli. Doma mi to ale nedalo a pustil jsem se do toho znovu. A našel jsem v internetové diskuzi tento návod, který fungoval. Snad pomůže i vám: „Nejdřív se napnou kratší strany nahoře, zacvaknou. Pak se totéž udělá s delšími stranami, zacvaknou. Nakonec se napne dno tak, že ten prostředek se prostě zmáčkne co nejníže a tím se postýlka dole napne a drží. Když se postýlka skládá zpět do tašky, je postup obrácený, nejdřív se povolí dno, pak strany (ty povolí zmáčknutím pojistky v kloubech uprostřed). Pokud bych dno při rozložení napnula jako první, strany se mi nenapnou, prostě tam nezacvaknou a nejde to.“

Už za pár dnů jedeme na další „trip“ a věřím, že tento recept zabere napoprvé. A co vy, taky s cestovní postýlkou válčíte?

Autor: Petr Sobol