_Tátův blog: Emička už zkouší, jak chutná imunologické okénko

Jak dítě nejlépe připravit na pokrmy, na které by mohlo být alergické? Dejte mu je ochutnat a uvidíte. Tato myšlenka nás zaujala, a tak jsme ji vyzkoušeli. Říká se jí imunologické okno.

Datum publikace: 21.05.2018

Naši rodiče nás kdysi krmili vším možným. Na dudlíku jsme zkoušeli pěnu z piva a na svačinu jsme dostali Ostraváčky. Prostě se to neřešilo.

Na to si Emička musí ještě nějakou dobu počkat (asi tak do prvního delšího pobytu u babičky s dědou), i ona už ale ochutnává. Zatím však jen po lžičkách.

Zjišťujeme alergie

Když jsme poprvé slyšeli o takzvaném imunologickém oknu, docela nás to zaujalo, a tak jsme se rozhodli, že ho vyzkoušíme. O co se vlastně jedná? Ve zkratce to zní asi takto:

od čtvrtého do šestého měsíce, dokud je dítě plně kojené, se zkouší co nejvíce potravin: Když se totiž souběžně kojí, tak tělo potravu lépe přijímá a minimalizuje se možnost vzniku alergie či intolerance. Zároveň se tak zjišťuje, na co by děti mohly být alergické.

Dávají se jim k degustaci příkrmy s potenciálně rizikovými potravinami, které dětský organismus mají „naprogramovat“ tak, aby v budoucnu byly schopny přijímat veškeré druhy potravy. Jsou však taky studie, které tohle všechno vyvrací. A stejně tak mezi sebou v internetových diskuzích žhavě debatují maminky. Jedni jsou pro, další rezolutně proti. Této teorii zkrátka nevěří a mají ten názor, že do šesti měsíců je nejlepší volbou jen a pouze kojení.

Povinná výbava

My jsme se rozhodli pro první variantu a dali Emičce nahlédnout i do jiného než mléčného světa gastronomie. Pokud se taky rozhodnete jít touto cestou, měli byste si pořídit základní výbavu: misku, lžičku, která barevně reaguje na teplotu, olivový olej, kojeneckou vodu, tvořítka na led, ve kterých si hotové příkrmy schováte do mrazáku, ať je nemusíte připravovat každý den, ale taky spoustu bryndáků, plen, trpělivosti a foťák, kterým všechny ty báječné a vtipné momenty zachytíte.

Emičku jsme uvelebili do lehátka a šlo se na věc. Začali jsme mrkví (rozmixovanou, propasírovanou a naředěnou s převařenou kojeneckou vodou a olivovým olejem). Měli jsme obavy, jestli jí to vůbec bude chutnat, ona to ale zhltla s maximálním nadšením. Když viděla, že je miska prázdná, tak začala plakat. Chtěla toho víc!

Už žádný fenykl!

Po třech dnech jsme přešli na brambory. To už ale Emička papala jen v plínce, protože mrkev měla úplně všude. Bryndáky, látkové pleny a všechny další vychytávky na ni byly krátké, mrkev měla doslova až za ušima i ve vlasech, ve kterých se jí začaly tvořit dredy.

Taky brambora sklidila úspěch a dokonce jsem si na ni pochutnal i já. Další na řadě byl fenykl. A tady nastal první problém – z obchodu jsem přišel s nepořízenou, protože jsem zjistil, že nemám tušení, jak fenykl vypadá. Emička ho sice snědla, prskala ho ale všude okolo sebe a výraz v jejím obličeji dával jasně najevo: takhle teda ne, toto já jíst nebudu!

Je to zvláštní, fenyklové kapky jí totiž šmakovaly. A jak řekla, tak bylo. Moc se ale netvářila ani na cuketu, a tak jsme ji další den smíchali s mrví. Pak na řadu přijde řepa, lilek, batáty, špenát, dýně, maso a nakonec i ovoce. Alergickou reakci zatím na nic neměla, zato už chce držet lžičku a nejradši by se krmila sama. Akorát ještě neví, jak ji držet správně, a tak si s radostí rozmazává pokrmy po celém těle, do pusy si společně s ní cpe i prsty a je u toho maximálně spokojená. Myslím, že nás čekají další dny plné zábavy.

Autor: Petr Sobol


Čtěte také:
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek