_Tátův blog: O pubertě, spurtech a Happy Mealech

Říká se, že až díky dětem si uvědomíme, jak čas hrozně letí. Emička je na světě teprve měsíc, už teď to ale musím dvojnásobně podtrhnout. Přijde mi to jako včera, kdy jsem poprvé uviděl ta její kukadla.

Datum publikace: 05.02.2018

Během úvodních týdnů jsme se toho všichni tři hodně naučili. Třeba to, že naše malá v průběhu jednoho večera spotřebuje tolik pyžamek, jako já za tři měsíce. Dokonce se už dostavila puberta. Ne že by odmlouvala, to ještě nezvládá, zato už jí na obličeji vyrašilo akné. A taky už vím, co přesně znamenají prdíky, a jaké mají důsledky. Náš domácí režim teď zkrátka dostal nový řád - od kojení ke kojení.

Emička se taky naučila plakat. Někde jsem se dočetl, že průměrná doba „správného“ pláče dítěte je jedna až tři hodiny za den. Naše malá ještě nedosahuje ani na spodní hranici, postupně se ale dostává do tempa a ukazuje nám, že i tak malé tělíčko dokáže rozezvučet všechny stěny našeho bytu. Aspoň už i sousedé ví, že jsme doma tři.

Pořádný spurt

A taky jsem se naučil řadu nových pojmů. Tím nejzásadnějším je růstový spurt. Věděl jsem, že spurtují cyklisti, ale že bude spurtovat i naše dcera, o tom jsem neměl ani páru. A že je to teda pořádný výkon…

Jak se to projevuje? Má hlad. Pořád. Neustále. Třeba každou hodinu. Prsa svojí mámy vidí jako dva Big Macy z mekáče. Mlíko je pro ni jako Coca-Cola: jedna ji nestačí, a tak chce pořád víc a víc. Během toho si dává do pusy hranolky, teda pardon, svoje prstíky, a k tomu všemu je hrozně neklidná. Přesně jako kdyby právě zhltala jeden Happy Meal, ale nedostala k němu hračku.

Tento scénář se opakuje několikrát denně. U někoho to prý trvá týden, my jsme to zvládli během dvou dnů. Jenže teď přišel další a ještě se prý bude dvakrát opakovat. A to jsem slyšel taky něco o zubech…

Jak vypadá vykojený mozek?

Každý den je sice úplně jiný, určité věci se v něm ale odehrávají stále dokola. Mámy o sobě dokonce říkají, že mají vykojený mozek. Diagnostikovala si ho dokonce i moje paní, která vše zvládá na jedničku. A na mě dneska v noci tato diagnóza přišla taky. Nejdřív se mi zdálo, že mám na účtu jen tři koruny a potom, že jsem kojil Emičku. Z levého prsa! Doufám, že nic z toho nebyla pravda.

Autor: Petr Sobol

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek