_Tátův blog: Strašák jménem hypotonie. Je třeba nastavit nový tréninkový plán!

Život se vždy nevyvíjí tak, jak si představujete. O tom už jsem se sám několikrát přesvědčil. A stejné to je s našimi dětmi. Všechno totiž nefunguje podle tabulek. Dříve byla doba jiná. Teď se ale vše řeší, všeho je plný internet a pečliví jsou i doktoři. U Emičky čtyřměsíční kontrola odhalila, že k jejím nejsilnějším disciplínám nepatří pasení koníků. Zaznělo slovo hypotonie.

Datum publikace: 30.04.2018

Koníkům jsme se s Emičkou věnovali od úplného začátku. Pásla je už první týden a viděli jsme, jaké dělá pokroky. U doktorky vždy vystřihla parádní číslo a dostala pochvalu. Jenže v posledních týdnech jsme zpozorovali, že ji to moc nebere a její vlasatá hlavička se nezvedá tak, jak by měla. Místo toho si oblíbila novou polohu – na placáka. Tu předvedla i doktorce a ta nám dala jasný signál: cvičte víc. Z ordinace jsme šli docela opaření.

Co je to hypotonie?

Když jsme se podívali na internet, abychom zjistili, co hypotonie vlastně znamená, zjistili jsme, že jsou tato miminka „měkká“ a jsou přirovnávána k hadrovým panenkám. To není případ Emičky, gumová rozhodně není a i své malé tělíčko dokáže pořádně zpevnit. Jenže ne během koníků.

Tyto děti mají ochablejší svaly a zaostávají v psychomotorickém vývoji, později se otáčejí, lezou, sedí i chodí. My jsme zatím na začátku prvního bodu. Emička se sice ještě neotáčí, už však zjišťuje, že to jednou půjde. A půjde to brzy. Neustále, když má příležitost, tak se točí na bok a snaží se přehodit na břicho.

Zvědavá jako Kelišová

Tam se sice ještě nedostala, zato okolo vlastní osy se zvládá otočit během jediné minuty. A až se jednou přetočí, tak to bude chtít dělat pořád. Aktivní je totiž až až. Je to naše malá domácí Kelišová, která všechno sleduje vytřeštěnými kukadly a neustále něco komentuje. Hlavně v postýlce, kde se mění ve vrchního detektiva. Hlavičku nasměruje přesně do mezírky mezi mantinely, odkud má parádní výhled. Když jí ještě nad hlavou pustíme kolotoč, je doslova v transu a pusu už nezavře. Klidně vykládá i hodinu a my se při tom neskutečně bavíme.

Nový tréninkový plán

Ale zpátky ke koníkům. Ty nám totiž nejdou a na těch je třeba pracovat. A to pořádně. Nastavili jsme nový tréninkový plán - zintenzivnili frekvenci tréninků, nachystali hračky, černobílé leporela a motivujeme ji ještě více než předtím. Aktivní otáčení zvládá, stačí ji „hodit“ na bok a Emička už se dokoulí na břicho, pak jeden drží zadek, druhý ruce ve správné poloze. Pokud nezaberou hračky, neustále na ní mluvíme a za každý pokrok ji chválíme, aby věděla, že jde kupředu. Čeká náš náročný měsíc, ale jsme odhodlaní. Společně to zvládneme, držte nám palce.

Autor: Petr Sobol

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek