_Tátův blog: První noc v novém bytě… A hned pořádná párty!

Tak jsem tady. Teda, nejen já, ale už i naše Emička. Taky porod je za mnou. No, spíše, za mou paní. Bylo to dlouhé, náročné… Zbytek si už radši domyslete sami, nechci vyvolávat paniku hned na druhém řádku nového blogu. To byste ho přestali číst dříve, než byste vůbec začali.

Datum publikace: 08.01.2018

Taky vám babičky říkaly, že když vaší partnerku během těhotenství pálí žáha, tak se vaše dítě narodí vlasaté. Kecy, že jo? Babské řeči. Ale kdeže. Věřte jim, ve všem. Nejsou to pověry, ale fakta. A ony ví všechno. Naše malá se začala „vytvářet“ na začátku jara, a už tehdy si myslím, že ta malá kulička byla obalená vlasy. Jeden vedle druhého, a pak začaly růst, stále rostly, přibývaly další, a ty taky rostly. Protože tolik vlasů, to nemá ani polovina mých kamarádů a kamarádek.

Všichni mi říkali, abych se při porodu na nic nedíval. Abych „to“ neviděl. Tak jsem je teda poslechl. Vaše holčička bude vlasatá, prozradila nám porodní asistentka asi hodinu předtím, než jsme ji poprvé viděli. Teda, ta bude mít ale vlasů, doplnila doktorka, když nás přišla zkontrolovat. Aby taky ne, když manželku ještě krátce před porodem pálila žáha tolik, že by hravě zažehla vše, co měla po ruce.

Když už se blížilo finále a vlasy, tedy hlavičky, sestoupila konečně tam, kde měla, tak jsem se odhodlal a koukl se z vrchu na místa, kde se drala na svět. A co jsem viděl? První vlas. Třetí vlas. Pak pořádnou vlasovou zásobu, podíval jsem se na mámu, abych jí to hrdě oznámil a než jsem se otočil zpátky, tak už tady byla s námi. Krásná a zdravá!

Trošku jsme se zděsili, že se hned nerozplakala, doktorka nás ale hodila zpátky do klidu. Prý se moc díváme na americké filmy. A že se prý slziček ještě dočkáme.

A taky, že jo. Zatímco v porodnici skoro ani nepípla (možná proto, že jí každý chodil obdivovat a fotit si její vlásky), doma se rozhodla, že první společnou noc proměníme v mejdan. Během dne, jako by tu s námi ani nebyla. Prostě anděl. Ale v noci to byla pořádná pařba. Začali jsme ve tři v noci a končili za světla. To po nás teda nezdědila…

Potom, co se ráno pořádně nadlábla, tak jsem jí chtěl přenést do vedlejšího pokoje. Proč mi ale nikdo neřekl, že se děti s plným bříškem mají nechat chvíli v klidu? Dala mi co proto. A to prý toho umí ještě o hodně víc. Tak se teda nechám překvapit!

Autor: Petr Sobol

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek