_Tátův blog: Ať žijí sociální sítě. A proč je Emička jako moje tchýně?
Moje tchýně je fajn. Je s ní sranda a mám ji fakt rád. Taky zbožňuje Emičku a nejdůležitější je, že se na ni (a samozřejmě taky na tchána) můžeme kdykoliv spolehnout. Zkrátka mezi námi funguje dokonalá symbióza.
Svoji babičku miluje i Emička. Možná je to proto, že z ní během společných chvilek dělá nosící miminko. Není divu, že je u ní tak šťastná. Horší je, že to stejné pak „vyžaduje" i po nás, my ale zatím statečně odoláváme! Emička toho však po své babičce zdědila více. Třeba lásku k televizi. Když se se mnou chce koukat na fotbal nebo na hokej, neprotestuju, ale ona by nejradši sledovala i teleshopping. Ve třech měsících se z ní pomalu stává televizní maniak, vždy se natočí tam, kam potřebuje, a když jí televizi vypneme, tak se klidně urazí. Prostě celá babička, které je navíc zatraceně podobná.
Skypování nadevše
Druhou babičku má Emička v Holandsku a je s ní ve spojení díky internetu. Skypování jí nedělá sebemenší problém, je během něho velmi aktivní a babičku, která je od ní přes 1200 kilometrů vzdálená, nespustí z očí. Taky má sestřenici a bratrance ve Francii. I s nimi už navázala intenzivní kontakt a během našeho posledního hovoru měla celou dobu hlavní slovo. Jo, já to říkal, že je celá tchýně.
Je skvělé, v jaké době se nacházíme a jak fungují sociální sítě. Díky nim můžeme být v neustálém kontaktu s rodinou, která žije na druhé straně Evropy, a oni zase vidí, jaké pokroky dělá Emička.
Výchova podle druhých
Každý den je s ní větší legrace. Dokážou nás však pobavit i ostatní. Nedávno jsme venku míjeli jednu starší paní, Ema byla v nosítku, a ona „nenápadně" utrousila, jak ji lituje a jak jsme hrozní rodiče. Já zase lituji jí, že nikdy nic podobného nezažila a neví, jak je to úžasná věc, která nám otevřela úplně nové možnosti. Do výchovy má co říct i naše rodina. Během jedné návštěvy (Emička měla pět týdnů) zvídavě koukala na všechny strany, dozvěděli jsme se ale, že ještě nevidí ani neslyší. Přesto jsme měli být ticho a seděli jsme po tmě. Několikrát zase prý vyžadovala čaj. Ten však ještě nikdy nepila a netuší, co čaj je.
Ale já je všechny chápu. Myslí to s námi i s malou dobře. A dříve to tak prostě fungovalo. Kdo ví, jaké rady do života jednou Emičce budeme dávat my a co si o nás bude psát s kámoškami na Facebooku.
Autor: Petr Sobol
Čtěte také:
- Tátův blog: 5 triků, kterými zaručeně uklidníme Emičku. Zkuste to taky!
- Tátův blog: Já a nosítko? Nikdy! A pak jsem se nechal zlomit
- Tátův blog: Učíme se nový slovník. Co všechno znamená výraz
- Tátův blog: První sláva odškrtnuta. Emička je občánek města!
- Tátův blog: Malý pašák přebírá domácí nadvládu!
- Tátův blog: Máme doma Koukalovou nebo nového Jágra?
- Tátův blog: O pubertě, spurtech a Happy Mealech
- Tátův blog: Hurá, máme ženicha!
- Tátův blog: Přebalování a kojení, to je teda věda!
- Tátův blog: První noc v novém bytě… A hned pořádná párty!
- Tátův blog: Jeden test a dvě čárky. Být tátou je k nezaplacení
- Tátův blog: Strašák jménem hypotonie. Je třeba nastavit nový tréninkový plán!
- Tátův blog: Zvuk, který nechcete slyšet. Když „udeří“ monitor dechu
- Tátův blog: (Naše) dítě do reklamy nepatří!
- Tátův blog: Emička už zkouší, jak chutná imunologické okénko
- Tátův blog: Vzhůru za hranice. I děti však potřebují doklady!
- Tátův blog: Cestovní postýlka? Neřešitelný rébus!
- Tátův blog: A co takhle umělé mléko?!
- Tátův blog: Je třeba doladit time management. A taky „přestěhovat“ Emičku
- Tátův blog: Abrakadabra. S pitným režimem pomůže kouzelná lahev
- Tátův blog: Voláme SOS. Jak máme Emičku naučit jíst maso?
- Tátův blog: Přestup do sporťáku? Ještě nepřišel ten správný čas
- Tátův blog: Nejlepší hračky? U nás frčí igelitky a letáky z Kauflandu
- Tátův blog: Tak jsou už to konečně ty zuby?
- Tátův blog: Léto je v plném proudu. Emička už byla v Dinoparku, ZOO i v oblacích
- Tátův blog: 5 věcí, které naší Emičku zaručeně vytočí. Jak jste na tom vy?
- Tátův blog: Tři v jednom aneb týdenní izolace