_Diagnóza - těhotenská cukrovka

Těhotenská cukrovka je obávanou komplikací jiného stavu. Víte ale, o jakou nemoc jde, kdy se objevuje a co pro ženu znamená?

Datum publikace: 19.11.2011
Diagnóza - těhotenská cukrovka

Těhotenská cukrovka je metabolická porucha (porucha látkové výměny), která se projevuje zvýšenou hladinou krevního cukru (glykémie). Neléčená cukrovka je spojena s vyšším výskytem u matky a dítěte v těhotenství, při porodu i po porodu.
Pokud jde skutečně o těhotenskou cukrovku, a ne o jiný typ diabetu, je vázaná pouze na období gravidity a po porodu sama odezní.
Postihuje ženy, které k ní mají vrozenou dispozici. Velkou roli hraje také věk - do 25 let je poměrně vzácná, častější je zejména po 30. roku. Dalšími nepříznivými vlivy, které zvyšují pravděpodobnost těhotenské cukrovky, jsou obezita a nedostatek pohybu. Těhotenská cukrovka se také vyskytuje dvakrát častěji u žen léčených pro vysoký krevní tlak. 

Kdy se těhotenská cukrovka objevuje a jak dlouho trvá

Začíná nejčastěji v druhé polovině těhotenství (v menšině případů i dříve) a končí po porodu. Nejpozději do konce šestinedělí se porucha látkové výměny zcela normalizuje.
Pokud cukrovka přetrvává i po šestinedělí, pak se jedná o jiný typ cukrovky, který se shodou okolností objevil v těhotenství. Skutečná těhotenská cukrovka tedy začíná během těhotenství a končí po porodu. Velmi často se onemocnění opakuje v dalším těhotenství.

Jak vzniká těhotenská cukrovka

Na vzniku těhotenské cukrovky se podílejí dva základní faktory. Prvním z nich je snížená citlivost tkání v těle na působení inzulinu (tzv. inzulinová rezistence) v důsledku změn doprovázejících graviditu. Druhým je nedostatečná schopnost slinivky reagovat na zvýšenou potřebu inzulinu v období jiného stavu (tj. porucha sekrece inzulinu).
Jednoduše řečeno slinivka produkuje méně inzulinu, než by organismus ženy v době těhotenství potřeboval a tkáně na jeho přítomnost reagují nedostatečně. 

 

Co je inzulin

Inzulin patří mezi hormony a podílí se na látkové přeměně cukrů, tuků i bílkovin. V látkové přeměně cukrů se uplatňuje hlavně po jídle, kdy se po rozložení a vstřebání cukrů ze stravy zvyšuje hladina cukru (glukózy) v krvi.
Inzulin podporuje vstup glukózy do buněk, její další zpracování (glykolýzu) a zároveň tlumí tvorbu glukózy v játrech. Kromě těchto základních funkcí má inzulin celou řadu dalších úkolů a zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin.
Nedostatečné působení inzulinu při těhotenské cukrovce způsobuje snížený vstup glukózy do buněk a její nedostatečné využití. Játra navíc zhoršují celou situaci tím, že vyrábějí další nadbytečnou glukózu, která nemůže být využita. Výsledkem je zvýšená hladina glukózy v krvi.

Text vznikl ve spolupráci s MUDr. Hanou Krejčí, Ph.D., z 3. interní kliniky a Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek