_Miminko pohlaďte, a nechte ho spát

Na to, že miminko může někdy v noci plakat, je asi připravená každá maminka, s tím, že by se nevyspala několik měsíců, či let, asi nepočítá žádná. Přesto se to může stát.

V čem je nejčastěji chyba

Nejčastější příčinou dětské nespavosti je vznik podmíněného reflexu doprovázejícího usínání. Tento reflex mívá podobu nejrůznějších uspávacích rituálů. Některé matky dítě naučí usínat ve svém náručí při kojení, některé v kočárku za stálého houpání, za světla lampičky a tiché hudby, nebo například za stálého masírování bříška. Vynalézavost maminek v tomto směru je bezbřehá.
Pokud matka takto dítě uspí, položí ho do postýlky, jenže dítě se během chvíle probudí a začne se dožadovat opakování činnosti svým pláčem. Tím se uzavírá kruh, kdy matka neustále posiluje podmíněný reflex opakováním rituálu a dítě se domáhá onoho uspávání pokaždé, jakmile mozek ve spánku při krátkých nočních probouzeních zaznamená, že činnost doprovázející jeho usínání chybí.

Neučte dítě rituálům

Pokud si maminka nechce zbytečně zkomplikovat život, je nejlepší dítě neučit žádnému složitému uspávání. Pro většinu miminek je nejlepší cestou k nerušenému spánku nastavení pevného denního režimu. To znamená, že dítě by mělo být ke spánku ukládáno zhruba ve stejnou dobu, mělo by mít svou postýlku, která je na klidném místě, mělo by být ukládáno nakrmené, přebalené a v klidné atmosféře. Při uložení do postýlky by se s ním maminka měla jen rozloučit například krátkým povídáním a pohlazením a dítě by měla nechat usnout samotné.
Takovéto uložení ke spánku by měla zvládnout většina novorozenců. I toto je vlastně vytvoření podmíněného reflexu, ale v tomto případě jde o reflex, který nepřináší žádné potíže.
V okamžiku, kdy maminka v dítěti již vytvořila nežádoucí podmíněný reflex doprovázející uspávání, je situace mnohem složitější.

Možností, jak se reflexu zbavit je více

Nejrychlejší metodou je nechat dítě vyplakat.  Přesto, že se mnohým rodičům zdá tato metoda drastická, bývá v řadě případů účinná a velmi rychlá. Jde jen o to překlenout dobu, kdy se dítě intenzívním pláčem dožaduje uspávání, na které bylo zvyklé.
U některých dětí pomůže i to, když dítě začne ke spánku ukládat druhý z rodičů, od kterého dítě neočekává naučené uspávání a zvládne tak uložení do postýlky snáze. I tato náprava mívá rychlou odezvu.
Další možností je postupné odbourávání vypěstovaného návyku. To je možné například zkracováním činnosti, která uspávání doprovázela a pomalým odchodem matky od postýlky dítěte. V tomto případě, ale může změna usínání trvat i několik měsíců.
Vytvoření nevhodného podmíněného reflexu při usínání může značně narušit celý chod rodiny a v některých případech je k nápravě nutné pozvat i psychologa, který vzniklou situaci řeší s rodiči dítěte krok po kroku.

Pláč bez důvodu

Pravdou je ale i to, že u malé části dětí za jejich nespavost nemůže ani vypěstovaný reflex, ani jiná chyba matky. Dítě prostě pláče bez toho, aby byla zjištěna objektivní příčina jeho neklidu. V takových případech nepomůže žádná odborná pomoc a rodičům nezbývá nic jiného, než překlenout toto období.
Těchto případů je ale velmi málo. U většiny rodičů, kteří navštíví spánkovou poradnu, je možné odhalit příčiny nespavosti dítěte. 

Text vznikl ve spolupráci s dětskou neuroložkou MUDr. Ivou Příhodovou ze spánkové laboratoře  Neurologické kliniky VFN v Praze.