Dobrý den, pane doktora. Ráda bych se s Vámi poradila, co máme dělat s naším synovcem. Právě ukončil první třídu, podle třídní učitelky je trošku pomalejší než jeho spolužáci, měl tedy i horší vysvědčení. Jeho rodiče nyní odjeli na dovolenou a my malého hlídáma na deset dní. Je smutný, nechce si hrát, nic ho nebaví. A to právě od vysvěčení. Poradíte nám, co s ním máme dělat? Nějak ho povzbudit? Nechceme se plést rodičům do výchovy, ale zároveň si nemyslím, že je dobré to přecházet. Mockrát díky za odpověď

Milá Karolíno, oceňuji, že přemýšlíte nad tím, co Váš synovec prožívá. Jeho rozpoložení může ovlivňovat mnoho faktorů. Dovolím si hypotézu, že nejvíce to, že jeho rodiče odjeli. Pokud to není časté a pro chlapce je to nová situace, tak projevy smutku mohou být velmi intenzivní a trvat několik dnů. A samozřejmě se k tomu mohlo přidat srovnávání mezi dětmi, kdo má jaké vysvědčení. Hodnocení a srovnávání vysvědčení je často podpořeno názorem dospělých, děti samotné by to neřešily. Můžete se ho zeptat, co ho trápí, jestli mu můžete s něčím pomoct. Respektujte jeho odpověď. Nenuťte ho, ale nabízejte. Začněte něco dělat a po chvíli se přidá (zatloukání hřebíků, skládání lodiček z papírů apod.) Požádejte ho, zda Vám může pomoct nakoupit, navařit, něco upéct, něco opravit. Ať Vám pomůže vymyslet aktivity, které má rád. Smyslem je, aby si připadal užitečný a důležitý a zároveň vnímal respekt ke svým emocím. V průběhu dne si všímejte maličkostí, které zvládl udělat a OCEŇUJTE: Vidím, že ses sám oblékl, tím jsi mi moc pomohl. Bylo mi moc příjemné, když jsi mi pomohl chystat na stůl. Líbilo se mi, když sis sám koupil zmrzlinu, apod. Můžete společně připravit plán, až se rodiče vrátí, co by s nimi chtěl dělat. Rodičům chlapce předejte zprávu od paní učitelky a ti se v září určitě dohodnou, jaký přístup k chlapci zvolit. Dva měsíce je v tomto období věku pro duševní i psychický rozvoj organismu dlouhá doba a mnohé může být na začátku 2. třídy jinak. Prožijte si radostné dny se synovcem plné hezkých zážitků.