Dobrý večer, máme syna 2roky a 7měs. Padlo 2,5 roku a ve školce se naučil i přiučil štípání. Začal být neskutečně vzteklý až agresivní. Stačí,když není po jeho tak mě začne štípat,fackovat se vším hází a je vzteklej k neutišení. Nezabírá, i když se mu snažím vysvětlovat,že se to neděla tak to moc dobře ví, tak to udělá. Když mu nasekám,nemá to význam. Když ho odvedu do pokoje a řeknu mu ať přijde až se uklidím tak ho mám hned za zadkem. I když ho nechám vztekat tak to nikam nevede a má neskutečnou výdrž. Musím mu buď polevit nebo se snažit odpoutat pozornost na něco jiného a to se povede málo kdy. Něco podobného jsme už zažívali kolm 1,5 a 1,9. Ve 2letech se celkem zklidnil a teď přesně 2,5 a je to tu znova a ještě horší. Je to normální,aby se v tomto věku takto chovalo dítě? Přeci nemohu nějaká fackování a štípání přehližet a dělat,že se nic neděje!! Baví ho,co chce on. U všeho vydrží chvilku. Vyžaduje pozornost. Neposlechne. Člověk ho vyndá z auta a on hned vezme čáru a běhá po parkovišti. Když se houkne stůj - nezájem. Když člověk přidá do chůze tak si myslí,že se s ním honím. Oblékání a svlékaní také katastrofa,to jen utíká,schovává se nebo to trvá ze sebe.Ve školce je hodnej i když je bez rodičů. Prosila bych o radu,jak se zachovat k jeho nervíčkům vzteklým? Děkuji
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobry den, chtela bych Vas poprosit o radu, jak pracovat s psychikou v tehotenstvi. Nyni uz se snazim na internetu nic necist, ale v zacatku tehotenstvi jsem si bohuzel neco precetla a nyni se tim trapim. Mam strach, aby bylo miminko v poradku, ale v podstate si tehotenstvi neuzivam, protoze hrozne hrotim jidlo kvuli toxoplasmoze a listerioze. A ted jsem jeste omylem narazila na cytomegalovirus a precetla si,jak muze miminko poskodit a ze vlastne ani nepoznam,ze ho mam. Ale pravdepodobnost je 1:10000 a stejne nemohu myslet na nic jineho. Vim,ze si tim hrozne ublizuju. Ale nevim,jak z toho. Nemate nejakou techniku,kterou bych zvladla doma? Dekuji
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor ohledne návštěvy psychologa se synem, který má 3,5 roku. V poslední době je velice precitlivělý. Casto pláče pri poslechu hudby (hudební sluch má celkem dobře vyvinutý) nebo přehnaně reaguje na některé zvuky (spuštění fenu,mixéru-neplace ale zavírá se za dveře). Také si často "stěžuje" na nejrůznější bolesti-bříška, zubů apod. Dříve rád spaval u babičky, teď je to asi měsíc, co odmítá. Má ještě mladšího sourozence (1,5 roku). Navic nas ceka stehovani do nového bytu v rámci města a syn by měl od září nastoupit pár dní v týdnu do školky. A já si kladu otázku, zda jsou změny v jeho chování zpusobeny změnami životními (sourozenec, stěhování, období vzdoru) a nebo za tím může být něco víc. Nechtěla bych u něj necitlivym přístupem něco pokazit. Myslíte, že by bylo na místě navštívit psychologa? Předem děkuji za odpověď.
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobry den, mam spise technicky dotaz...je nekde stanoveno, jak často muze byt dite (I. st. ZŠ) vysetreno psychologem? A zda skutečnost, ze navstevuje SPC poradnu vylucuje, aby v mezidobi dochazelo k nejakemu pdychologovi ambulantne? Dekuji za odpověď. MP
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobrý den, pane doktore. Jistě jste zaznamenal včerejší "humbuk" ohledně toho, že kvůli ochraně osobních údajů už nemůže být na žákovské knížce ani jméno dítěte. Náš syn včera nastoupil do první třídy, večer nám vysvětloval, že sešítek nemůže mít nadepsaný, aby to nikdo nevěděl a že je to tajemství. Zajímal by mě na Váš názor - jako odborníka - na tuto podle mě dost hloupou situaci. Nemyslíte, že to v dětech bude spíš probouzet zbytečnou paranoiu? Už takhle mi přijde dnešní svět dost anonymní ... Díky za odpověď, Pavel Kos
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Hezké odpoledne, s manželkou očekáváme druhého potomka. Vzhledem k tomu, že jsme první dítě měli poměrně dlouho (já 49 let, manželka 43 let), tak musíme uznat, že jsme syna (2 roky) rozmazlili. Vše se doposud točilo kolem něho. Začínáme mít doslova hrůzu, jak příchod bráchy vezme. Proto se obracím na Vás, jestli byste nás nemohl nějak navigovat ... Jak mu to vysvětlit? Díky a pěkný týden Petr Kouna

_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobrý den, pane doktora. Ráda bych se s Vámi poradila, co máme dělat s naším synovcem. Právě ukončil první třídu, podle třídní učitelky je trošku pomalejší než jeho spolužáci, měl tedy i horší vysvědčení. Jeho rodiče nyní odjeli na dovolenou a my malého hlídáma na deset dní. Je smutný, nechce si hrát, nic ho nebaví. A to právě od vysvěčení. Poradíte nám, co s ním máme dělat? Nějak ho povzbudit? Nechceme se plést rodičům do výchovy, ale zároveň si nemyslím, že je dobré to přecházet. Mockrát díky za odpověď
_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobrý den, syn (4 roky) je velice živý, chvíli neposedí, až si říkám, zda netrpí ADHD. Problémy má i ve školce, kde paní učitelky poměrně často konstatují, že vyrušuje ostatní děti od práce, nevydrží se soustředit apod. Právě i paní učitelky zmínily ADHD, s tím, že máme jít do poradny. Co mám od poradny čekat, jak vyšetření probíhá? S pozdravem Jarka

_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí

Dobré ráno, pane doktore. Chtěla bych se Vás zeptat na názor. Máme doma patnáctiměsíční holčičku. Od narození byla hodná, v posledním měsíci se ale něco změnilo. Má doslova výbuchy vzteku, křičí, někdy doslova bije hlavou o zem... S manželem si s ní nevíme rady. Poradíte nám, co máme dělat? Máme vyhledat odbornou pomoc? Tchýně říkala, že ji máme nechat vyvztekat, ale dost mě tyto stavy děsí. Děkuju, Martina

_ Zde klikněte pro zobrazení odpovědí