_Proč děti ve dnech volna vstávají brzy

Zná to většina rodičů. Je sobota a neděle ráno, dospělí by si rádi přispali, ale děti jsou vzhůru od časného rána a jsou plné energie. Jak se ukázalo, vlastně za to ani nemohou. V dětství jsme totiž většinou „skřivani“.

Datum publikace: 03.07.2017
Proč děti ve dnech volna vstávají brzy

 

Odborníci rozlišují tři základní chronotypy: skřivany, kteří mají nejvyšší vrchol své aktivity ráno a dopoledne, sovy které mají rána krušnější, ale poté mají první vrchol aktivity odpoledne a druhý večer a nevyhraněné typy – ty se pohybují v prostoru mezi oběma jmenovanými typy.
„Chronotypy, nebo také cirkadiánní preference, definujeme jako individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které úzce souvisí s cyklem spánku a bdění. Vychází z vrozených cirkadiánních rytmů, které odpovídají zhruba jednomu dni, tj. 24 hodinám, a jsou nejvíce ovlivněny střídáním světla a tmy. Toto načasování se odráží v celé řadě mechanismů, ať už mluvíme o produkci hormonů, kolísání tělesné teploty, rytmu příjmu potravy, nebo o střídání naší bdělosti s potřebou spát. Celý systém cirkadiánních rytmů je složitě propojený a z velké části se na něm podílí dědičnost,“ vysvětluje PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. vedoucí pracovní skupiny pro chronotypy a spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví.
Při řazení do jednotlivých skupin je ale nutné si uvědomit, že chronotypy nebývají celoživotně stabilní. Výzkumy prokázaly, že se mění spolu s věkem.

V dětství jsme skřivani

V dětství převládá spíše tendence být skřivan, to znamená, že děti jsou čilé ráno a dopoledne bez ohledu na to, jaký den právě je. To vysvětluje víkendové a ranní poletování dětí časně z rána. První velký zlom přichází v období puberty. Zde vlivem produkce velkého množství hormonů dochází k posunutí fáze spánku do pozdějších hodin, to se projevuje typickým pubertálním ponocováním. A přestože se rodiče zlobí a potomky posílají spát, není to nic platné – „puberťák“ za své ponocování nemůže a má ho fyziologicky dané.
V období dospělosti bývá chronotyp ustálen v jednom ze tří typů a mění se naposledy v období stáří. Ne vždy jsou rozdíly během života markantní. Existují jedinci, kteří již od narození vykazují znaky typické pro ranní ptáčata a vydrží jim to po celý život. Stejné to může být i u sov.

Vstávání do školy

Skřivany v dětech podporuje i nastavení vstávání v průběhu roku. Zaměstnání rodičů, školky a školy se řídí přísnými pravidly, která nutí vstávat a být aktivní ráno, nikoli odpoledne. I tím dochází k upevnění skřivanů v dětech. Podle odborníků se děti při vstávání ve dnech volna chovají zcela přirozeně a správně.
Dodržení denních rytmů i v době, kdy vstávat nemusíme a nebudí nás budík, je zdravé a napomáhá psychické pohodě i urdžení správných biorytmům organismu. Naopak to, co dělá většina dospělých, tedy posunutí doby spánku a následně pozdní vstávání a vyspávání ve dnech volna, škodí, přispívá ke vzniku spánkového deficitu a nabourává psychiku i přirozené biorytmy. Cože se následně může negativně odrazit na našem zdraví.
„Studie z posledních let ukazují na souvislost mezi narušením délky či kvality spánku a vznikem mnoha onemocnění. Mezi ně bývají řazeny psychiatrické poruchy, metabolická a kardiovaskulární onemocnění, dále onemocnění pohybového aparátu či imunitního systému. Metabolická onemocnění patří mezi nejčastěji diagnostikované choroby a jsou příčinou či následkem mnoha dalších zdravotních komplikací. Bylo prokázáno, že sovy jsou na poruchy metabolického systému náchylnější a patří tím mezi rizikové skupiny zejména pro vznik obezity, diabetu mellitu druhého typu a metabolického syndromu. Jedním z vysvětlení může být zmíněný sociální jet lag, u kterého se ukazuje, že čím větší je rozdíl mezi tím, kolik hodin člověk spí v pracovních dnech a o víkendech, tím větší je riziko, že se u nich rozvinou metabolické problémy. Další možnou příčinou je posun jejich režimu směrem do noci, kdy se méně vystavují dennímu světlu a naopak více umělému. V této době také přijímají značnou část potravy. V neposlední řadě se rovněž ukazuje, že oproti ranním ptáčatům jsou méně fyzicky aktivní, což ke vzniku těchto zdravotních komplikací přispívá,“ popisuje Ing. Mgr. Eva Fárková.

ilustrační foto: pixabay.com

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek