_Přestalo se s vámi dítě bavit, chce víc soukromí a rádo se hádá? Je tady puberta

Máte doma puberťáka? Tenhle živočišný druh je sice trochu jiný a někdy se s ním těžko vychází, ale musíme k němu přistupovat s pochopením. Hormonální změny, které v jeho těle probíhají, totiž trochu mění i puberťákovo chování.

Datum publikace: 08.02.2018
Přestalo se s vámi dítě bavit, chce víc soukromí a rádo se hádá? Je tady puberta

Pokud se s vámi například nebaví, můžete si za to sami. O pubertě jsme si povídali s psychologem Janem Kulhánkem z Psychoterapie Anděl.

Co obnáší puberta

Puberta s sebou nese dramaticky rychlé zrání, přechod z dítěte do dospívajícího člověka. Má to psychickou i biologickou, tedy tělesnou rovinu. Dneska rodiče, když mají dítě, které jim v pěti, šesti letech odmlouvá, říkají, že má pubertu, to ale není puberta. Ta souvisí s velkými hormonálními změnami a se změnou tělesných proporcí. Rostou sekundární pohlavní znaky. Je to proces, přerod. Není to věc zlobení, nebo odmlouvání, je to rychlý přerod.

Kdy začíná a mají ji všichni stejně?

Říká se, že puberta trvá od 12 do 15 let. Někdo je v tom rychlejší, někdo pomalejší, nebo to u něho začne později. U někoho je to spojené s tím, že je náladový a za to můžou právě  hormony. Člověk je na druhém stupni základní školy. Snaží si vymezit vůči rodičům, aby si upevnily svoje názory. Jsou hodně kritické k rodičům a k okolí. Potřebují být hodně přijímané mezi vrstevníky. To všechno má vliv na změny nálad. Plus k tomu hormony. Některé děti jsou víc náladové, opoziční, více se vztekají, mají potřebu experimentovat. Jiné jsou v klidu a odehrává se to uvnitř. Navenek probíhá puberta velmi klidně. Všechny děti nemají stejný průběh puberty.

Asi je zapotřebí mít velké pochopení…

K dětem v tomto věku je třeba přistupovat s pochopením, ale nesmíme si od něj nechat všechno líbit. Je potřeba k němu přistupovat s tím, že už to není malé dítě. Rodiče se k němu neuchovají jako k malému, to nesnáší. Je třeba brát ho jako dospívajícího s tím, že má potřebu většího soukromí, což je potřeba respektovat a brát vážně. K různým věcem jako plánování dovolené, nebo aktivity na víkend je dobré přizvat i dítě, a ne mu to dát jen tak příkazem, jako když mu bylo šest let.

Puberťáci prý nekomunikují…

Rodiče si často stěžují, že s ním puberťák nechce mluvit a sdílet radosti, nebo starosti, což je u větších problémů špatné. Na tom, abychom měli i s puberťákem dobrý vztah je zapotřebí pracovat i předtím. Dítě musí vědět, že za námi může přijít a mluvit aniž bychom se mu smáli, zlehčovali to, nebo se zlobili.

Takže pevné nervy, obrovský nadhled a pubertu svého dítěte zvládnete hravě. Hodně štěstí.

Autor: Zuzana Zelenková


Petr ŠobraMgr. Petr Šobra

působí od roku 2011 jako ředitel psychologického centra Duhovka, které v rámci Duhovka group poskytuje poradenské, terapeutické a koučovací služby. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v
Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Vede vlastní psychoterapeutickou praxi. Absolvoval systemicky zaměřený psychoterapeutický výcvik „Umění terapie“. Od roku 2015 spolupracuje s Akademií rodičovství.


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek