_Dřív komunikují dívky, jazykoví géniové jsou ale i muži

Datum publikace: 14.01.2019

Leckterá maminka zažila u prvorozené dcery příjemné překvapení, když slyšela, jak se z úst sotva ročního dítěte sypou pečlivě artikulovaná slova, později následovaná frázemi a časem dokonce gramaticky perfektně zkonstruovanými větami. Po úžasu nad tím, jak jsou děti jazykově geniální, leckdy přišlo prozření v podobě druhorozeného syna, který buď nemluvil vůbec, nebo mluvil, tak, že mu horko těžko rozuměli jeho nejbližší. Jak to tedy s onou genderovou (ne)vyvážeností při učení se jazykům je? A kdo jsou jazykoví géniové?

Nad odpovědí, kdo je komunikativně zdatnější se nemusíme dlouho zamýšlet, protože dnes máme k dispozici výsledky z nejrůznějších měření čtenářské gramotnosti a podobných výzkumů, prováděných však především až na dětech navštěvujících základní školu. Tyto výsledky skutečně obecně přijímanou pravdu o tom, že ženy jsou jazykově zdatnější, potvrzují a dívky v nich opravdu vyšších bodů dosahují.

Jak se studuje řeč malých dětí

Výzkumy řeči nejmenších se provádějí tak, že jejich rodiče dostanou dotazníky odpovídající věku dítěte, ve kterém je zachycen předpokládaný největší rozsah slovní zásoby, kterou by dítě daného věku mohlo disponovat. Rodiče pak zaškrtávají ta slova, jež jejich potomci buď zřetelně a zcela správně používají, používají v mírně odlišné formě, než je všeobecně uznávaná, pouze rozumí nebo neznají vůbec. Jeden z předních odborníků na dětskou komunikaci Jan Průcha přichází s názorem, že co se týče složení a rychlosti osvojení cca prvních 100 slov nejsou u dívek a chlapců téměř žádné rozdíly. I tak ale v komunikaci vyhrávají ženy.

Dívky se na svět smějí dříve

Za jeden z důkazů toho, že dívky komunikují dříve než chlapci, je považováno měření počtu úsměvů, které miminko na své tvářičce vykouzlí. I v tomto ohledu jsou dívčí úsměvy v převaze, což podle výzkumníků může ukazovat na pokusy o navázání kontaktu se svým okolím, tudíž ranou fázi komunikace.

Každé dítě má své vlastní tempo

Co je příčinnou tohoto rozdílu zůstává nadále velkou neznámou, uvažuje se však například o tom, že dívky dokážou lépe využívat tzv. jazykový input, totiž řeč, která je na ně směrována. Z ní si dokážou efektivněji vybírat informace a skládat je do svých malých teorií o tom, jak jazyk funguje. Některé výzkumy ale poukazují na to, že individuální rozdíly mezi učením se mluvit mezi různými dětmi jsou mnohem větší než rozdíly mezi učením se dívek a chlapců. Pravdou zůstává, že důležitým faktorem v osvojování řeči zůstává kontakt dítěte s mateřským jazykem. Ten by tak jeho okolí nemělo podceňovat.

Kolika jazyky mluví géniové?

V souvislosti s komunikací a zvládnutím mateřského a dalších jazyků je možné zmínit několik lidí, které svět považuje za jazykové génie. Mnohojazyčnost (polylingvismus) se týká i mužů a ti se s ní neváhají pochlubit.

William James Sidis
(1898 – 1944)
jazykový a matematický génius žijící v Americe. Říká se o něm, že ovládal všechny jazyky světa. Otázka je, zda to je vůbec možné… 

Bedřich Hrozný
(1879 - 1952)
Genialita tohoto významného Čecha je v tom, že se mu podařilo rozluštit jazyk starověkých Chetitů.
Z jazyků sám zvládal latinu, řečtinu, měl základy hebrejštiny a arabštiny a studoval v němčině. Věnoval se i akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině a očarovaly ho i další jazyky. 

Luca Lampariello

Génius žijící v Itálii  zvládá čtrnáct jazyků. Sám o sobě říká, že studiu jazyků věnuje zhruba půl hodiny denně.

 

Autor: Michaela Hunalová, autorka vystudovala bohemistiku a obecnou lingvistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek