_Těžký život rodičů s dítětem s ADHD

V minulosti se tomu říkalo lehká mozková dysfunkce. Dnešní psychologové problém nazávají ADHD - z anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“. Jednoduše lze říci, že jde o jednu z nejčastějších neurovývojových poruch. Přestože dětí s ADHD je mnoho, ne všichni rodiče a pedagogoví vědí, co tato porucha obnáší, jak se projevuje a jak s ní mají pracovat. Na otázky ABCtěhotenství odpovídá Mgr. Petr Šobra, psycholog Akademie rodicovstvi.

Datum publikace: 25.05.2016
Těžký život rodičů s dítětem s ADHD

 

Jak se ADHD projevuje?

Dítě s ADHD je dítě, o kterém je nemožné nevědět. Dítě nevydrží na jednom místě, je motoricky neklidné, je schopné pobíhat po místnosti a nedokáže tento stav ovlivnit. Je hlasité při vykonávání činností. Chrlí odpovědi, i když není na řadě. Jeho impulsivita působí až nerespektujícím dojmem pro jeho okolí.  Vstupuje nezdvořile do konverzací, her, interakcí. V rámci školní třidy svým chováním omezuje, případně obtěžuje ostatní.  Dalším projevem je významně snížená schopnost se soustředit jak u hry, tak u dělání stanoveného úkolu. Při konverzaci může působit nezaujatým dojmem. Děti s tímto syndromem častěji zapomínají své věci nebo povinnosti.
Typickým znakem jejich emočního prožívání může být zvýšená úroveň úzkostnosti, frustrace. Snadno se rozčílí, nechají se vyprovokovat. Může se jim velmi neočekávaně změnit nálada.

Je nějaký rizikový faktor pro vznik ADHD?

Pokud je v rodině nějaký člen například rodiče či sourozenec s potvrzeným ADHD, je riziko diagnózy vyšší 3-5x.
Riziko zvyšuje nízká porodní váha, deprivace v raném věku…

Co pomáhá zvládnout ADHD?

Tak v prvé řadě uvědomění celé rodiny, případně třídy, že je tu s námi spolu s dítětem někdo další - tato diagnóza - kdo zasluhuje také pozornost a zejména trpělivost. Naše uvědomění, že žijeme v rodině i s touto diagnózou nám dává samo o sobě širší možnosti řešení, než nepřijetí celé situace a tím i dítěte. Pozorujte dítě v mnoha situacích a interakcích: ve třídě, v šatně, u okna s výhledem, na zahradě, při různých typech hry, při učení různých předmětů, při různých domácích pracích, při komunikaci s vrstevníky, dospělými, autoritami, cizími lidmi atd. Zkrátka jde o to, časem (a možná za pomoci experimentování), vypozorovat konkrétní situace, kdy dítě funguje v rámci očekávání lépe. Principy z těchto momentů následně zkopírujete do dalších situací.
Smyslem práce s dítětem s ADHD není se zbavit diagnózy, ale umět s ní společně fungovat.

Možné otázky, které si můžete pokládat při mapování situací s různou mírou fungování dítěte:

  • Kdy dítěti učení šlo, alespoň o trochu lépe než dnes?
  • Kdy si dítě naposledy si rádo dělalo úkol do školy?
  • S kým je dítě při komunikaci klidnější?
  • V jakých situacích pobíhá méně?
  • Kdy jsem naposledy viděl své dítě a zároveň nevnímal jeho diagnózu ADHD ?

 
Kam je možné se obrátit pokud rodiče či pedagog získá podezření na ADHD?

Pomoc by měli umět nabídnout specializovaní psychologové, Pedagogicko-psychologické poradny, psychiatři, či neurologové.

Ilustrační foto: freedigitalphotos.net

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek