Ideálním obdobím pro porod prvního dítěte je věk mezi 20 a 25 lety. „V tu dobu je organismus ženy přirozeně nastaven na to, aby se stala matkou. To, že dnes ženy mohou otěhotnět i mnohem později díky pokroku metod asistované reprodukce, je velká výhoda, ale ženy by na tuto možnost neměly spoléhat. Přílišné oddalování mateřství totiž může být spojeno s mnoha problémy,“ říká úvodem profesor MUDr. Pavel Calda, gynekolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Trend posouvání prvního těhotenství do vyššího věku je paradoxně typický pro vyspělé země. Jeho obliba souvisí se sociálním nastavením společnosti i s pokroky v oblasti medicíny. „Novinové titulky, hlásající těhotenství padesátileté i starší ženy jistě přitáhne pozornost mnohých čtenářů, už jen z toho principu, že být matkou v tomto věku je extrém proti přírodě. Což si všichni podvědomě uvědomujeme. Kromě jiného to však v ženách vyvolává pocit, že jich se tikot biologických hodin netýká, že matkou se mohou stát kdykoli ve svém životě. A tak svoje první těhotenství začnou cíleně odkládat,“ popisuje MUDr. Calda.
A právě v tom je ten problém. Centra zabývající se asistovanou reprodukcí by měly podle gynekologů využívat zejména ženy, které nemohou otěhotnět kvůli onemocnění, ať již svému, nebo partnera. Nikoli proto, že dítě chtějí v době, kdy jejich reprodukční období končí a počít přirozenou cestou je tak pro ně už problém. „Pokud žena cíleně odkládá první těhotenství proto, že chce nejprve studovat, pak budovat kariéru či cestovat, vystavuje se zbytečnému riziku v podobě problémů s otěhotněním, rizikového těhotenství i komplikací během porodu. Případně i tomu, že se matkou nikdy nestane, “ dodává lékař.
Ideálním obdobím pro spontánní otěhotnění je věk od 20 do 25 let věku. Poté se schopnost ženy spontánně otěhotnět začne pomalu snižovat. První pokles přichází po třicátém roce. „Pokud žena začne plánovat potomka ve třiceti letech má již nejvyšší čas. A musí počítat s tím, že těhotenství nemusí přijít hned. Po třicátém pátém roce věku šance na přirozené početí klesne ještě víc. A přirozené početí kolem čtyřicítky již nemusí být jednoduché,“ popisuje lékař. V té době už ženy obvykle musí vyhledat centrum asistované reprodukce. Důvodem v těchto případech je skutečnost, že propásly své reprodukční období.
Pokud žena po třicátém pátém roce věku poprvé otěhotní, je vystavena vyššímu riziku těhotenských komplikací a tomu, že její těhotenství bude označeno jako rizikové. „U těchto žen je vyšší předpoklad rozvoje těhotenské cukrovky, či vzniku preeklampsie,“ popisuje lékař. Tím ale problémy zdaleka nekončí. „Vyšší je samozřejmě i riziko nechtěné ztráty těhotenství, vyskytují se potíže s udržením těhotenství a hrozí samozřejmě i nebezpečí předčasného porodu,“ dodává lékař.
Logicky druhé, třetí a další dítě rodí ženy starší. ale právě v tom je ten rozdíl. zda jde o první, či o třetí. Každé další těhotenství, ale zejména porod, probíhají snadněji než samotná premiéra, tedy první těhotenství. Dokonce, když má žena zcela fyziologickou graviditu existuje něco jako „ochranný faktor“, tj. například pravděpodobnost, že v dalším těhotenství onemocní preeklampsií se snižuje.
Věk má i vliv na zdraví dítěte. U starších těhotných je i vyšší procento výskytu vrozených vývojových vad plodu, nejčastěji jde o Downův syndrom. Kromě toho je i vyšší předpoklad mentálního poškození plodu. „S věkem rodičů je dáván do souvislosti například vznik poruch autistického spektra, či porucha ADHD,“ dodává lékař.
Ženy po třicátém a třicátém pátém roce mohou mít nejen problém otěhotnět, ale zejména rodí-li poprvé, potýkají se i s častějšími komplikacemi během porodu. „Pokud říkáme, že ideálním obdobím pro spontánní otěhotnění je věk do dvaceti pěti let, tak to samé je možné říct i o porodu. Mladší ženy mají méně komplikací v průběhu porodu a porod i lépe snáší než ženy po třicátém pátém roce věku. Se zvyšujícím se věkem ženy se zvyšuje množství porodních a poporodních komplikací i pravděpodobnost toho, že porod bude veden chirurgicky, tedy, že žena neporodí spontánně, ale císařským řezem,“ dodává profesor Pavel Calda.
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
