_Jak se u dětí vytváří imunita

Na podzim se nejmenší děti poprvé dostávají do kolektivu, ty větší se do něj vrací po prázdninách. Toto období je však kromě nových vjemů a zážitků také velkým náporem na jejich imunitu. Dětský kolektiv je totiž „rájem“ pro šíření nejrůznějších infekčních nemocí. Když se k tomu přidá sychravé počasí, které se s nastupujícím podzimem a zimou ohlašuje, dostává imunitní systém řádně zabrat a nemoc může propuknout snáz.

Datum publikace: 01.11.2016
Jak se u dětí vytváří imunita

 

Přestože už podle kalendáře nastal podzim, sluneční paprsky nám stále příjemně zvedají náladu. Ani v těchto dnech bychom však neměli zapomínat na imunitní systém, který je třeba již nyní chystat na tradiční podzimní a zimní zátěž. Nápor to bude zejména na děti, které první prověrkou prochází právě teď – po nástupu do školy a školky, prostředí ideálního pro šíření viróz a nemocí z nachlazení.
Imunitní systém člověka se nejvíce rozvíjí v kojeneckém, batolecím, předškolním a školním věku. Každé toto období má své zvláštnosti, a to i v náchylnosti k určitým nemocem. Jak bude imunitní systém dítěte fungovat, je z veliké míry dáno geneticky, zásadní roli ale hraje i způsob života. „Základem pro dobře pracující imunitní systém je výživa, pozorná, ale současně nepříliš přehnaná hygiena v rodině i v kolektivech, v nichž se dítě pohybuje, a také dostatečná fyzická aktivita a psychická pohoda dítěte,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Střevo v hlavní roli

Jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, jedním z nejdůležitějších orgánů pro budování imunity je střevo. „Střevní mikroflóra má zásadní význam pro rozvoj imunitního systému dítěte. K prvnímu osídlení dochází bezprostředně po porodu. Složení naší mikroflóry je ovlivněno kojením a následnou stravou, ve které by neměla chybět prebiotika v podobě vlákniny a probiotika – takzvané hodné bakterie. Ta optimalizují složení střevní mikroflóry, a přispívají tak k obranyschopnosti organizmu, a to zejména při zátěži. Současně mohou probiotika pomoci v prevenci průjmu, jenž může děti při změnách prostředí a ve větších kolektivech častěji postihnout,“ vysvětluje MUDr. Mikolášek. Přirozené probiotické bakterie jsou obsaženy v kysaných mléčných výrobcích či nepasterizovaných ovocných šťávách. Při nedostatečném příjmu z těchto zdrojů je mohou rodiče dětem dodat prostřednictvím doplňků stravy. „Při výběru přípravku je třeba dbát na množství kultur a vhodnou formu podle věku dítěte. Výhodná je kombinace s prebiotiky zajišťujícími optimální prostředí pro růst probiotických kultur,“ dodává MUDr. Mikolášek.

Ovoce, zelenina i vláknina

Rodiče by měli svým potomkům zařazovat do jídelníčku pravidelně také ovoce a zeleninu – potraviny bohaté na vlákninu, vitamíny a stopové prvky, které přispívají ke správnému fungování imunitního systému. Pro spoustu rodičů je však často velký problém přesvědčit děti, aby jedli ovoce a zeleninu každý den. V období zvýšeného výskytu infekčních nemocí je to ale obzvláště důležité. „Vhodnou alternativou jsou multivitaminové doplňky pro posílení akutní imunity. Výhodné je když obsahují složky přírodního původu, jako například extrakty z černého bezu nebo šípku. S velmi dobrými výsledky byly na podporu imunity zkoumány také účinky betaglukanů,“ říká MUDr. Norbert Král, předseda Mladých praktiků.
Často se stává, že jakmile je dítěti po nemoci lépe, rodiče je dají hned zpátky do školky nebo školy, protože sami už musí do práce. Nedoléčené dítě ale mnohdy opět brzy onemocní a celá rodina se tak dostává do začarovaného kruhu. „Rodiče by měli pamatovat na to, že je lepší vydržet s dítětem doma o něco déle, až bude zcela zdravé a v plné síle, než celé martýrium absolvovat za několik dní znovu a mnohdy v intenzivnější podobě“, dodává MUDr. Král.
U dětí, které jsou nemocné více jak 6–8× za rok, je již vhodné vyhledat radu imunologa. Ten prověří, zdali se nejedná o vážnější poruchu funkce imunitního systému a případně navrhne další postup.

 

O imunitním systému

Imunitní systém chrání organizmus před choroboplodnými zárodky a neživými cizorodými částicemi, odstraňuje odumřelé buňky vlastního těla a zasahuje proti nádorovým buňkám. Imunitní systém má složku vrozenou a adaptivní, která se vyvíjí v závislosti na tom, s jakými nemocemi se jedinec během svého života setkal. Jakékoliv poškození imunitního systému vede k častějším infekčním onemocněním, pomalejšímu uzdravování a může zvyšovat riziko vzniku některých nádorů.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek