_Tupozrakost, šilhání a jejich léčba

Datum publikace: 24.09.2013

V České republice se ročně narodí více než 7000 dětí s rizikem vzniku tupozrakosti, šilháním, případně rizikem obou zrakových vad zároveň. Nejvážnější komplikací jmenovaných poruch může být slepota. Pokud se na vadu přijde včas a je zahájena rychlá a odpovídající léčba, jde o problém řešitelný.

Co je tupozrakost

Tupozrakost v Česku postihuje asi 4% dětské populace, to v přepočtu znamená asi 63 tisíc dětí ve věku do 15 let.
Tupozrakost (amblyopie) je vada, která se projevuje zhoršenou zrakovou ostrostí jednoho nebo obou očí. Příčinu poruchy nelze hledat ve vlastním oku, jsou jí nedostatečně vyvinuté zrakové dráhy přenášející vzruchy z oka do mozku. Výsledkem je potlačení obrazu „slabšího“ oka.

Záludnost vady je v tom, že probíhá téměř „bezpříznakově“ dítě si nemusí stěžovat na špatné vidění, ba naopak, při orientačním očním vyšetření, může bez problémů přečíst i nejmenší písmenka na světelném panelu.
Tupozrakost je ve většině případů spojená s jinými očními vadami.

Nejčastěji je projevem:

  • šilhání
  • vyšší dioptrické vady
  • šedého zákalu
  • poúrazového stavu oka

 „Tupozrakostí jsou postiženy častěji děti šilhající, děti s vyšší dioptrickou vadou a děti, jejichž rodiče mají zrakovou vadu nebo šilhají. Pro úspěšné zvládnutí problému je nutné co nejdříve zahájit odpovídající léčbu. Základní oční vyšetření je možné provést již u dětí v půl roce, komplexní vyšetření následně u dvouletých dětí.
Pravidelné oční prohlídky by měly přicházet u dětí od dvou let jedenkráte ročně, u dětí s vyšším rizikem dvakrát ročně,“ doporučuje MUDr. Gabriela Pilková z Dětského očního centra Kukátko a pokračuje „důležité je, aby si rodiče uvědomili, že tupozrakost je vada, která je léčitelná pouze do sedmého roku věku dítěte.“
Tupozrakost nelze odstranit předepsáním brýlí s dioptrickými skly, ani operací. Jedinou možnou terapií je oční cvičení. Těch je celá řada, jako jedny z nejúčinnějších se jeví cvičení vyžadující spolupráci oka a ruky, případně nohy.
„Formou léčby je například různé obkreslování obrázků, vystřihování a skládačky. Existují i speciální počítačové hry zaměřené na cvičení očí dětí s tupozrakostí.
Základem všech cvičení je vždy zakrytí lépe vidoucího oka, aby došlo k posilování oka s horším viděním,“ popisuje Zdeňka Vaňharová, ortoptistka Dětského očního centra Kukátko.
Pokud dojde k vyléčení postiženého oka a vyrovnání zrakové ostrosti obou očí, nastupuje další fáze léčby a to obnova spolupráce obou očí. „I zde probíhají cvičení, některá z nich s pomocí cvičících přístrojů,“ doplňuje ortoptistka.
Nejvážnější komplikací tupozrakosti může být ztráta zraku, pokud je onemocnění podchyceno včas, a léčba je zahájena ideálně kolem třetího roku věku dítěte, je vysoká šance na vyléčení. Dobře léčené dítě může být s nástupem do školy již bez potíží.

Co je šilhání

Šilhání postihuje asi 7 procent dětské populace. V přepočtu to znamená, že v Česku je jím postiženo asi 110 tisíc dětí ve věku do 15 let.
Šilhání (strabismus) – je oční vada projevující se abnormálním souhybem očí. Vychýlení očí může směřovat dovnitř, ven, nahoru i dolů.
Příčinou šilhání je porucha spolupráce okohybných svalů obou očí (jedno oko ovládá celkem šest okohybných svalů zajišťujících pohled do všech stran, při správném postavení očí je nutná spolupráce všech dvanácti očních svalů). Porucha může souviset se špatnou inervací okohybných svalů, poruchou mozkové funkce, poruchou ostrostí zraku, šedým zákalem, tupozrakostí, úrazem oka apod.
Pokud dojde k šilhání, mozek nezpracovává obraz s hůře vidícího oka a zpracovává pouze jeden obraz - a to z oka vidícího lépe. Tím dochází k poruše prostorového vnímání.
„Toto se může projevovat špatnou koordinací oka a ruky, kdy dítě může mít problém s různými stavebnicemi, skládačkami apod., případně vyšší úrazovostí, kdy dítě neodhadne hloubku prostoru před sebou. V současné době může být pro rodiče vodítkem i nezájem dítěte o filmy v 3D kvalitě,“ popisuje lékařka.
Ne každé šilhání by však mělo rodiče vystrašit. Šilhání u malých dětí může souviset s vývojem zrakových funkcí a časem se samo upraví.
„Dítě sleduje okolí pohledem od dvou měsíců věku. Do půl roku věku se může objevovat občasné šilhání, avšak od sedmého měsíce věku by měla nastoupit souhra očí. Pokud toto nenastane, a občasné, či trvalé šilhání přetrvává, je třeba problém konzultovat s lékařem.
U šilhání, stejně jako u tupozrakosti, je nutné včasné zachycení problému a zahájení léčby. Ta by měla proběhnout ještě před nástupem do školy, tedy tak, aby byla ukončená do 6 – 7 roku dítěte,“ říká MUDr. Gabriela Pilková.

Léčba šilhání spočívá:

  • v předepsání dioptrických brýlí
  • operaci
  • cvičením zaměřeném na posílení hůře vidícího oka
  • cvičení zaměřeném na spolupráci obou očí.

Kdy jít s dítětem k očnímu lékaři

  • pokud dítě občas pošilhává (do šestého měsíce věku není pošilhávání vada, od 7. měsíce výše, jsou již oči ustálené a pošilhávání se vadou stává)
  • pokud dítě drží hlavu v nepřirozeném sklonu
  • při pozitivní rodinné anamnéze (tupozrakost, či šilhání v rodině)
  • při nepřirozeném umisťováním předmětů
  • pokud si dítě často mne oči
  • pokud je rychle unavené při pohledu nablízko
  • když si sedá stále blíže k televizi
  • na fotkách se mu objevuje bílý reflex zorniček
  • při častých bolestech hlavy
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek