_Nosní mandle může být příčinou zánětů středouší i huhňání

Časté rýmy, opakující se záněty středního ucha, huhňání a noční chrápání – všechny tyto potíže mohou souviset se zvětšenou nosní mandlí.

Datum publikace: 02.04.2012
Nosní mandle může být příčinou zánětů středouší i huhňání

Nosní mandle (adenoidní vegetace) je lymfatická výchlipka nacházející se v zadní klenbě nosohltanu.
U většiny dětí její přítomnost nečiní žádné problémy a mezi šestým až sedmým rokem věku zakrní. U části dětí však nosní mandle může zbytnět a může být příčinou mnoha zdravotních potíží. Mezi nejčastější patří časté rýmy, zápach z nosu či opakované záněty středouší. „Zvětšená nosní mandle bývá často ložiskem bakterií, nejčastěji jde o bakterie streptokoka a stafylokoka. Toto bakteriální ložisko je následně příčinou jmenovaných potíží,“ vysvětluje MUDr. Dana Jenšovská, specialistka oboru ORL z Lékařského domu Mezibranská.

Problém s dýcháním

Zvětšená nosní mandle může souviset i s dalšími problémy. Mezi ty patří špatná artikulace a huhňání, chrápání, které může být spojeno i s apnoe, či dýchání otevřenou pusou. „Se zvětšenou nosní mandlí může souviset i nedoslýchavost dítěte. Tu rodiče poznají podle toho, že se dítě často opakovaně ptá, nebo že nereaguje na tišší verbální komunikaci,“ dodává lékařka.
Pokud rodiče, či dětský lékař začne mít podezření, že má dítě zvětšenou nosní mandli, je namístě vyšetření ORL specialitou, který stav mandle zhodnotí.„Možnosti jak nosní mandli vyšetřit jsou dvě. Starší metoda spočívá v palpačním vyšetření. Při tomto vyšetření lékař přes otevřená ústa a patro dítěte pohmatem zjistí velikost mandle. Modernější metoda spočívá v zavedení flexibilního endoskopu přes nosní dírku do nosohltanu. Stav mandle lékař při tomto vyšetření hodnotí zrakem, buď přímo v endoskopu, nebo na monitoru, kam endoskop přenáší obraz. V současné době se využívá k diagnostice obou vyšetřovacích metod,“ vysvětluje MUDr. Dana Jenšovská.

Někdy musí být odstraněna

Pokud má dítě dlouhotrvající a opakované rýmy, často trpí na záněty středouší, má potíže s dýcháním, špatně mluví, chrápe apod. a ORL specialista zjistí zvětšenou nosní mandli, bývá lékařem rodičům dítěte doporučeno její odstranění. „Odstranění nosní mandle se provádí v celkové anestezii a vyžaduje krátkodobou hospitalizaci. Klasickou metodou je chirurgické snesení mandle. Novějším způsobem je odstranění zbytněné mandle pomocí speciálních laserů nebo endonazální metodou. To, která z metod je pro dítě vhodná, rozhoduje lékař na základě stavu dítěte a technickém vybavení pracoviště.
Pokud dojde ve správně indikovaných případech k odstranění nosní mandle, dochází zpravidla k výraznému zlepšení zdravotního stavu dítěte,“ dodává lékařka.

Když si dělá, co chce

Přestože nosní mandle většinou spontánně zakrní mezi šestým až sedmým rokem věku dítěte, ve výjimečných případech k tomu nedojde a nosní mandle přetrvá až do dospělosti. „V takovém případě se může stát, že je odstranění mandle doporučeno dospělému člověku. Vzácně může dojít i k tomu, že je dítěti například ve třech letech mandle odstraněna, a následně dojde k jejímu znovuvytvoření. Pokud toto nastane a vyskytnou se opět zdravotní potíže, může se stát, že je dítěti doporučeno její opakované odstranění,“ dodává lékařka.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek