_Hormon prolaktin upevní mateřskou lásku

Hormon prolaktin je spojován zejména se dvěma momenty v životě ženy. Část žen se o jeho existenci poprvé víc dozví v okamžiku, kdy nemůže otěhotnět. Druhým obdobím je doba těsně po porodu, kdy dochází ke spouštění laktace. Úloha prolaktinu v mateřství tím však zdaleka nekončí. Prolaktin je i tím, co pomáhá vytvářet citové pouto mezi rodiči a dítětem.

Datum publikace: 03.11.2012
Hormon prolaktin upevní mateřskou lásku

Posílení citového vztahu mezi trojúhelníkem matka, otec a jejich potomek je většinou připisován hormonu oxytocinu. Ten však není jediným hormonem, který se podílí na posílení citových vazeb. Některé studie ukazují, že velký podíl na správném fungování rodinných vztahů v době po narození dítěte má i prolaktin.

U matky je stimulován dítětem

Za běžných podmínek dochází k produkci prolaktinu zejména v noci, v tzv. REM spánku, tedy ve fázi spánkového cyklu, který je provázen výraznými emočně zabarvenými sny. Následně, během dne, je jeho produkce stimulována psychickou zátěží, je to tím, že prolaktin patří mezi tzv. stresové hormony.
V době, kdy se organismus ženy začne připravovat na mateřství, dochází spontánně ke zvýšení jeho produkce tak, aby v době po porodu mohlo dojít k bezproblémovému spuštění laktace, následné udržení laktace je po dobu prvních měsíců zajištěno opakovaným drážděním prsní bradavky ženy během kojení.
Vyplavení prolaktinu v době po porodu má však i jinou úlohu, než jen zajištění laktace, je tím, co u ženy podporuje rozvoj mateřského chování. K tomu dochází na více úrovních. „Pokud hormon oxytocin nazýváme hormonem lásky, prolaktin je skutečně hormonem mateřstvím. Rozdíl mezi oběma hormony je podstatný. Zatím co se oxytocin zapojuje především do posílení mileneckých vztahů a zvyšuje touhu po milování, funkce prolaktinu je opačná. Snižuje chuť na sex a posiluje lásku k dítěti,“ popisuje docentka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů.
S prolaktinem a péčí o dítě je podle všeho spojována i nastupující únava v době kojení. „I tento jev je dáván do souvislosti zejména s oxytocinem, ale ten sám by na vše nestačil. Svou úlohu hraje i prolaktin. Důvod, proč dochází ke zvýšení únavy během kojení, je jednoduchý. Únava má ženu odvést od dalších činností v době, kdy se má výhradně věnovat pouze dítěti.
Jinými slovy, únava ženu odradí od toho, aby kojení předčasně ukončila například kvůli úklidu bytu. Signál k tomu, že se matka může začít věnovat i jiným aktivitám než je péče o dítě tak přichází přímo od kojence, a to v okamžiku, kdy on přestane jevit zájem o prsní bradavku a přestane sát,“ popisuje Laura Janáčková.

Jak prolaktin funguje u otce

Prolaktin není jen ženskou záležitostí ale týká se i mužů a jejich otcovství. I u nich dochází ke konci těhotenství jejich partnerky a v době po porodu k jeho zvýšené produkci. Proces stimulace této tvorby je však zcela jiný. Pokud u ženy dochází k navýšení produkce za cílem uživit své dítě a zajistit mu potřebnou péči, u otce nastupuje ochranitelský pud. „Zvýšená sekrece tohoto hormonu u otců je spojená s touhou ochránit svou rodinu před nebezpečím přicházejícím zvenčí. Tento psychický stav u muže navodí stav podobný dlouhodobému stresu a to následně zajistí zvýšenou produkci prolaktinu. Celý proces z evolučního pohledu není ničím jiným, než snahou o zachování pokračování svého rodu,“ popisuje Laura Janáčková.
Zvýšená hladina prolaktinu ale způsobí i další změnu. Sníží zájem o sex. I to je součástí péče o dítě. „Prolaktin sníží zájem o sex nejen u otce, ale i matky. Ke snížení libida dochází spontánně a ani jeden z páru si to neuvědomí. Nejde o vznik sexuální poruchy či vznik impotence, ale o posílení vazeb rodičů na dítě. Snížení touhy po sexu má být tím, co dítěti u rodičů zajistí jeho výjimečnost. Pokud je snížen zájem o sex, je snížena i pravděpodobnost početí druhého potomka. To znamená, že po celou dobu zvýšení hladiny prolaktinu se dítě může těšit maximální péči svých rodičů bez toho, že by tato péče byla ohrožena příchodem jiného potomka. K obnovení zájmu o sex dochází zcela spontánně až v okamžiku, kdy se dítě stává samostatnějším a má větší šanci na přežití i bez intenzívní péče rodičů,“ uzavírá Laura Janáčková.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek