_Barvy a my

Barvy a my
Datum publikace: 11.10.2017

Barvy jsou součástí našeho života. Obklopují nás na každém kroku. Doma, v přírodě, během nákupů i na veřejných místech. Umí nás zklidnit, nabudit, inspirovat i štvát. Zkrátka, působí na nás víc, než si myslíme.

 

To, jak barvy vnímáme, je ovlivněno mnoha faktory. Umělecky založený člověk barvy vnímá jinak než ten, kterému je svět obrazů a soch zcela cizí. Jinak vnímáme barvy i v závislosti na naší aktuální náladě. Jsme-li dobře naladění, jsme tolerantnější k našemu barevnému okolí než v době zdravotních problémů, stresu, strachu či v době zlosti.

Barvy velmy působí na naší psychiku

  • syté odstíny barev zvyšují pocit napětí
  • tóny červených barev vyvolávají silné vášně až agresivitu,
  • červená barva je také spojena se ženskostí
  • zelené tóny připomínající přírodu uklidňují
  • modré v člověku navozují pocit něhy a důvěry.
  • bílá navozuje pocit ladu a pořádku
  • syté tóny žluté a oranžové vyvolávají pohodu a teplo

 

V dětství milujeme barvy syté, výrazné s teplým tónem. Ve stáří náš vkus usedá a přikláníme se k barvám tmavším, méně výrazným.
Pokud člověk začne ze dne na den měnit své barevné preference, a nejde jen o to, že by kopíroval měnící se módní trendy, může jít o příznak duševního onemocnění.
„Lidé obvykle z ničeho nic barvy nemění. V psychologické praxi se ale stává, že zcela odlišné série barev zvolené v krátké době za sebou ukazují na nevyváženost psychiky,“ říká psycholog Karel Humhal.

Každá barva odpovídá určité náladě a charakteru

  • lidé otevření a přátelští mají rádi veselé jásavé barvy
  • syté křiklavé brvy mají preferují umělci a extravagantní lidé
  • lidé uzavření do sebe a samotáři často sahají po tmavších barvách a odstínech
  • lidé zamilovaní dávají přednost odstínům oranžovofialovým
  • depresivní jedinci často volí černou, tmavě modrou nebo tmavě zelenou barvu
  • děti vyhledávají pestrost a odstíny teplých žlutých, oranžových a červených barev

Proč vidíme svět barevně

To, že vidíme barevně není samozřejmost, a ne každý savec vidí barvy stejně jako my. Nakonec i my sami jsme někdy barvami klamáni.

Prvním faktorem ovlivňujícím to, jak barvu vidíme, je světlo. Jeho množství i úhel, pod kterým dopadá na pozorovaný předmět.  S množstvím a intenzitou dopadajícího světla se barva předmětu mění. Pokud je předmět ve stínu, vypadá mnohem tmavší než na přímém denním světle.
Pokud je osvícen světlem s barevným nádechem, mění se i to, jak vnímáme jeho barvu.

Druhým faktorem je povrch předmětu. Některé materiály barevné spektrum odrážejí lépe, jiné hůře. Jakou barvu bude mít předmět určí tedy to, jakou část spektra předmět pohltí a jakou odrazí. Barvu mění i lesklé či reflexní povrchy

Třetím faktorem, díky kterému vidíme svět barevný, je naše oko. Barevný svět za vyhovujících světelných podmínek vidíme díky buňkám, které se nazývají čípky. Při jejich špatné funkci přestáváme barvy vidět. Černobílé vidění zajišťují tyčinky, ty nám také umožní vidění za sníženého osvětlení.

Barvoslepost

Špatné vnímání barev se nazývá barvoslepost. Při této poruše člověk nerozezná některé odstíny barev. Nejčastější je zaměňování červené se zelenou, méně časté je zaměňování žluté s modrou. Barvoslepost může mít i jemnější nuance, kdy člověk nerozeznává odstíny jedné barvy.

Autor: Barbora Neubergerová


Petr ŠobraMgr. Petr Šobra

působí od roku 2011 jako ředitel psychologického centra Duhovka, které v rámci Duhovka group poskytuje poradenské, terapeutické a koučovací služby. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v
Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Vede vlastní psychoterapeutickou praxi. Absolvoval systemicky zaměřený psychoterapeutický výcvik „Umění terapie“. Od roku 2015 spolupracuje s Akademií rodičovství.


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek