_Může za rozvoj civilizačních chorob „hlad“ před narozením?

Mnoho lékařů se zabývá otázkou, proč je naše vyspělá civilizace postižena stále větším množstvím chronických onemocnění. Jedna z teorií říká, že za nástup nemocí mohou podmínky v době nitroděložního života. Přesněji to, jak je plod během svého vývoje vyživován.

Datum publikace: 01.11.2013
Může za rozvoj civilizačních chorob „hlad“ před narozením?

První se touto teorií začal zabývat britský lékař a epidemiolog David Barker. Právě on vyslovil hypotézu, podle níž je základem plného zdraví v dospělosti správ -ná výživa v době nitroděložního života.Ve své teorii vycházel z řady studií zaměřených především na hledání souvislostí mezi vzniklým chronickým onemocněním člověka v dospělosti a jeho porodní hmotností. „V této teorii má zásadní význam porodní hmotnost zdravého donošeného dítěte, to je klíč k určení toho, zda plod v době nitroděložního vývoje prospíval dobře, či zda naopak strádal,“ vysvětluje gynekolog a porodník ze Všeobecné fakultní nemocnice profesor Pavel Calda.

Děti, jejichž nízká porodní hmotnost souvisela s předčasným narozením a nevyzrálostí organismu, nebyly do těchto studií zařazovány, práce byly věnovány studiu dětí, jejichž porodní váha byla nízká kvůli podmínkám, jimž byly vystaveny během nitroděložního vývoje.
Podle Barkera je neprospívání a špatná výživa plodu v době nitroděložního vývoje základem pro rozvoj srdečních a cévních chorob, diabetu, osteoporózy i některých typů onkologických onemocnění v dospělosti.

Srdce a cévy

Jedním z příkladů podporujících tuto teorii je vysoký krevní tlak. Jak ukázala studie provedená v roce 1946 na skupině britských žen a mužů narozených ve stejném gestačním týdnu, jedinci s nízkou porodní hmotností častěji trpí vysokým krevním tlakem než jedinci, kteří měli porodní váhu v „normě“.
Otázka byla, proč tomu tak je.
Špatná funkce placenty znamenala nízkou porodní váhu v důsledku nedostatečné výživy plodu, ale zároveň s sebou nesla i další dispozici. Děti, které byly v době nitroděložního vývoje vyživovány malou, nebo nedostatečně fungující placentou, se rodí se zúženými cévami. A to je základ rozvoje vysokého krevního tlaku v dospělosti. V okamžiku, kdy jejich krevní oběh začne fungovat bez závislosti na matčině krevním oběhu, a srdce začne pracovat samo, cévy nemají dostatečný průměr a výsledkem je vysoký tlak v nich. Přestože po mnoho let nic nenaznačuje tomu, že by v těle byl položen nějaký základ k patologickému stavu, v dospělosti nemoc propukne v plné síle.
Kromě zúžených cév je ve hře s vysokým krevním tlakem i další okolnost. Vývoj ledvin. I ony mají přímou souvislost s rozvojem hypertenze.
V tomto případě je v době nitroděložního vývoje základ správně fungujících ledvin spojován s tvorbou základních stavebních kamenů ledvin – nefronů. Zdravý člověk jich má při narození zhruba milión. Pokud je plod vyživován nedostatečně fungující placentou, nevytvoří se jich potřebné množství, což se projeví v dospělosti jejich rychlým opotřebováním a nástupem
vysokého krevního tlaku. 

Platí to i jinde

Barker a jeho kolegové zjišťovali i vztah mezi porodní hmotností dítěte a pozdějším rozvojem ischemické choroby srdeční. Data získaná během studií provedených ve Velké Británii potvrdily i studie provedené v USA, části evropských zemí a Indii. Výsledky prací ukázaly, že lidé, kteří při narození vážili sedm liber (asi 3,1 kg), mají nižší riziko rozvoje ischemické choroby srdeční než lidé, jejichž porodní váha byla šest liber (2,58 kg). A lidé s porodní váhou devět liber (3,87 kg) trpěli nemocí méně často, než li dé vážící po porodu osm liber (3,44 kg). Vědci hledali důvody, proč tomu tak je. Po vyhodnocení došli k tomu, že za rozvojem ischemické choroby v dospělosti může stát špatný růst jater v době před narozením, který následně souvisí i s hospodařením cholesterolu a dalších tuků.
Podobně Barker vysvětluje i rozvoj diabetu I. a II. stupně. I za těmito patologiemi stojí strádání plodu, v jehož důsledku se mění hospodaření s produkovaným inzulínem a přijatým cukrem. Barker hledal i spojitost mezi rozvojem rakoviny vaječníků a prsů u žen a jejich nitroděložním vývojem. I zda došel k závěru, že nemoc je spojena s nitroděložními podmínkami.

Placenta, dieta i válka

David Barker poukazoval na to, že strádání těhotných žen a kojících matek je příčinou pozdějších zdravotních potíží jejich potomků. Podle jeho teo -rie by ke zlepšení zdraví dospělé populace stačilo věnovat dostatečnou pozornost výživě mladých dívek, žen plánujících těhotenství a těhotných matek.
Barker při své práci zacházel především s daty vycházejícími ze sociokulturního prostředí, ke kterému lidé spadající do vybraného populačního vzorku patřili. Dobrovolníci narození matkám z prostředí, jimž jim umožňovalo dostatečný přísun kvalitní potravy, trpěli v dospělosti civilizačními chorobami méně než děti matek žijících ve slabém sociálním prostředí.
„Je jasné, že za extrémních podmínek, jakými jsou třeba války, dlouhodobé sociální nepokoje, chudoba či přírodní katastrofy, v jejichž důsledku je obecně ztížený přístup k obživě, se toto promítne i do výživy těhotných žen. Pokud trpí nedostatkem důležitých živin ony samy, nemůže na tom být plod, který je závislý na příjmu živin z jejich organismu, lépe.
Přestože dítě narozené z takového těhotenství může nejprve zdánlivě prospívat, nese si patrně následně do života dispozice k mnoha zdravotním potížím,“ popisuje profesor Pavel Calda.
Sociální zázemí těhotné ženy však není jediná okolnost ovlivňující to, zda plod během nitroděložního vývoje „trpí hlady“.
Stejný efekt dokáže vytvořit i špatně fungující placenta. „Důvodů, proč placenta nefunguje tak, jak má, je celá řada. Vzniklé patologie ve vývoji placenty ženy nemohou nijak ovlivnit, nicméně tyto stavy významně zasahují do vývoje plodu. V extrémních případech, pokud plod proporcionálně významně neodpovídá vývojovému stupni v jakém se nachází, je vhodnější přistoupit k plánovanému předčasnému porodu a dítěti umožnit příjem nutričně hodnotné perorální výživy, než nechat těhotenství doběhnout do konce a plod nechat strádat,“ popisuje lékař.
Nedostatečnou výživou může trpět i plod matek držících v době těhotenství redukční die tu, či žen, které jsou na přísné vegetariánské stravě nebo vyznávají jiné, alternativní způsoby výživy.

 

Kdo byl David Barker

DAVID BARKER (29. 6. 1938–27. 8. 2013) byl anglický lékař a epidemiolog. Během své praxe se věnoval kromě jiného i studiu novorozenecké úmrtnosti ve Velké Británii v letech 1910 a 1920. Právě tato práce byla základem jeho pozdější hypotézy. Během studia si totiž všiml, ko -relace novorozenecké úmrtnosti s geografickými mapami úmrtí, jejichž příčinou bylo srdeční onemocnění o 60–70 let později. Této myšlence následně věnoval řadu let a hypotézu podpořil mnoha studiemi provedenými například ve Finsku a Indii. „Příští generace nemusejí trpět srdečními chorobami či osteoporózou, tyto nemoci nejsou lidstvu naprogramovány. Základem zdraví je ochrana výživy mladých žen a nastávajících matek,“ říkával.

Zdroj: Právo, Petra Hátlová, 31.10.2013

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek