_Jak z embrya vzniknou chlapečci
Předurčení vzniku pohlaví dítěte je dáno již v okamžiku, kdy spermie pronikne do vajíčka. Pokud vajíčko oplodní spermie nesoucí chromozom X, dochází spojením s vajíčkem, které má vždy chromozomální výbavu X, ke vzniku embrya s genetickou výbavou XX a narodí se holčička. Pronikne– li do vajíčka spermie s chromozomem Y, dojde ke vzniku embrya s genetickou výbavou XY a narodí se chlapeček. Jak je to ale dál?
Spojením vajíčka a spermie vzniká zygota, která se dál dělí a rýhuje. Tomuto období, které je počítáno od vzniku zygoty a jejího prvního dělení až do 10. týdne nitroděložního vývoje se říká embryonální období, po něm následuje období fetální, v této době se nehovoří již o embryu, ale o plodu.
„Bezpohlavní“ embryo
Přestože již v době embryonálního vývoje je embryo předurčené k vývoji příslušného pohlaví, na první pohled tomu nic nenasvědčuje. Embryonální gonády (pohlavní žlázy) není možné od sebe rozlišit na základě žádných morfologických znaků. Anatomicky lze u nich učit hlavní části, kterými jsou kůra (cortex), jenž se v budoucnu u plodu ženského pohlaví promění ve vaječníky (u mužského pohlaví zanikne) a dřeň (medulla), která bude základem varlat u mužského pohlaví (u ženského pohlaví zanikne).
Až do osmého týdne nitroděložního vývoje není patrný žádný rozdíl mezi embryem s ženskou genetickou výbavou a mužskou genetickou výbavou.
Rozhodují šestý týden těhotenství
Pro vývoj pohlaví je zásadní šestý týden nitroděložního vývoje.
Pokud má embryo mužskou genetickou výbavu, dochází v tomto období k aktivaci genu SRY (Sex-determining region Y), který je navázán na konec krátkého raménka chromozomu Y.
Aktivací tohoto genu dochází k produkci funkčního proteinu, který stimuluje rozvoj embryonální tkáně směrem k mužskému pohlaví a tvorbě mužské pohlavní žlázy varlat (testes).
U embrya s ženskou genetickou výbavou XX zatím k žádným změnám nedochází.
Vývoj varlat
Pod působením genu SRY dochází z embryonální gonády k rozvoji embryonálních varlat. Tato varlata zatím nemají schopnost produkovat mužské pohlavní hormony. K tomu dochází až u fetálních varlat (fétus-plod) po vytvoření semenotvorných kanálků.
Během konce prvního trimestru varlata sestupují do oblasti pánve. K dalšímu přemístění dochází v období 7. a 8. měsíce nitroděložního vývoje.
V době porodu u většiny chlapců jsou varlata v šourku (u části chlapců k sestupu dochází během prvních měsíců života), což je považováno za známku donošenosti plodu.
Vývoj zevních pohlavních orgánů
Vývoj varlat a začátek produkce androgenů (mužských pohlavních hormonů) má zásadní význam pro vývoj a formování zevních genitálií. K rozdílnosti mezi zevními genitáliemi embrya s ženskou a mužskou chromozomální výbavou dochází od osmého týdne nitroděložního vývoje.
V tomto období u mužského jedince dochází k významnému zvětšování genitálního hrbolku, který se začíná postupně formovat v penis.
Během tohoto vývoje dochází i k uzavření močové trubice, která vzniká srůstem urogenitální řasy.
Zároveň s tím dochází ke zvětšování genitálních valů, které se později uzavřou v šourek (skrotum) do nějž sestoupí varlata. Pozůstatkem po dvou samostatných valech (ze kterých se u dívek vyvinou stydké pysky) je skrotální šev uprostřed šourku.
Během 3.-4. měsíce dochází ke vzniku prostaty, která se vyvíjí z vnitřního zárodečného listu.
Rozdíl v zevních pohlavních orgánech je v době 17. týdne těhotenství tak patrný, že pomocí ultrazvuku je při optimálních podmínkách a dobrém natočení plodu možné s vysokou pravděpodobností určit pohlaví dítěte.
