_Aloimunizace – problémy způsobené rozdílnou krví matky a plodu

Součástí krve jsou i červené krvinky a právě ony, respektive antigeny na jejich povrchu mohou, být příčinou těhotenských komplikací. To v případě, že matka má krev Rh negativní a plod Rh pozitivní. Pokud nastane tato situace, dochází k mateřské aloimunizaci.

Datum publikace: 18.06.2012

Proč k aloimunizaci dochází

Rozdělení krevních skupin podle přítomnosti Rh faktoru vychází z poznatku, že červené krvinky (erytrocyty) označené Rh + (pozitivní) na svém povrchu nesou charakteristické znaky, kromě jiného i antigen D, červené krvinky Rh- (negativní) na svém povrchu tento antigen nemají.
K rozvoji mateřské aloimunizace (dříve byl používán termín izoimunizace – oba termíny označují stav, kdy v organismu dojde k rozvoji imunitní reakce, jejíž součástí je
vznik protilátek) dochází tehdy má-li těhotná žena krev Rh- a její plod krev  Rh+. Tato situace nastane, zdědí-li plod krevní skupinu v rámci rozlišení Rh po svém biologickém otci (rozdělení krevních skupin v systému ABO na toto nemá žádný vliv).

Jak vzniká tvorba protilátek

Podmínkou vzniku protilátek v organismu matky (Rh-) je přestup červených krvinek plodu (Rh+) do jejího krevního běhu. K tomu může dojít více způsoby:

  • transplacentárním přestupem fetálních erytrocytů (tzn. proniknutím červených krvinek plodu přes placentu) během porodu
  • během poranění v graviditě
  • v průběhu spontánního potratu
  • během umělého ukončení těhotenství
  • během invazivních výkonů prováděných v době těhotenství
  • podáním krevní transfuze krevní skupiny s Rh+

O okamžiku, kdy dojde k proniknutí červených krvinek plodu do organismu matky, začne její tělo v rámci imunitního systému vytvářet protilátky vůči červeným krvinkám nesoucím na svém povrchu antigen.

Jak je plod protilátkami ohrožen

V okamžiku, kdy dojde k senzibilizaci imunitního systému matky povrchovými antigeny krevní skupiny Rh+ (červené krvinky plodu), začne její organismu produkovat protilátky (imunoglobuliny IgG). Tyto protilátky následně v rámci obranyschopnosti organismu matky napadají červené krvinky plodu a snaží se je zničit. Probíhající destrukce krvinek pro plod znamená rozvoj různě závažné fetální anémie (chudokrevnosti plodu).
Mírné formy fetální anémie jsou spojeny s hyperbilirubinémií (nadbytkem červeného barviva) a s rozvojem novorozenecké žloutenky různé závažnosti.
Těžší formy znamenají vážné poškození plodu, které může vést až k jeho nitroděložnímu odumření.
Takže lze shrnout: plod je ohrožen dvakrát- v těhotenství chudokrevností, po porodu vysokými hladinami bilirubinu. 
Zlomovým okamžikem v řešení problému mateřské aloimunizace, bylo zjištění, že podáním anti-D globulinu (IgG anti-D) matce, je možné zabránit rozvoji imunitní reakce.

Důležitý anti-D globulin

Imunitní reakci organismu ženy s Rh-, u níž došlo k prostupu červených krvinek Rh+ do krevního oběhu, je možné potlačit včasným podáním anti-D imunoglobulinu.
K zabránění tvorby protilátek je doporučování podání anti-D imunoglobulinu do 72 hodin od doby, kdy došlo k předpokládanému přestupu erytrocytů plodu do mateřského krevního oběhu.
Podle platných českých předpisů je anti-D imunoglobulin podáván automaticky všem ženám Rh-, které porodily dítě Rh+.  V případě porodu císařským řezem a u žen, u kterých došlo k masivnějšímu krvácení (v jehož rámci mohlo dojít k prostupu červených krvinek plodu do organismu matky) je podávána vyšší dávka IgG anti-D.
Preventivně v průběhu těhotenství u žen, kde nejsou protilátky prokazatelné, je  vhodné podat  IgG anti-D také ve 28. týdnu těhotenství.

Proč se IgG anti-D dává po porodu

Aby došlo k vytváření protilátek, je nutný přestup červených krvinek plodu do krevního řečiště matky.  K tomu může dojít již v průběhu těhotenství buď při některých lékařských výkonech (např. amniocentéza nebo biopsie choria). Někdy k němu dojde u jinak normálního těhotenství, aniž o tom žena vůbec tuší. Nastartuje se tak tvorba protilátek u matky. K přestupu krvinek může dojít také při potratu či  během porodu.
Protilátkami tak ve většině případů není ohrožen plod z prvního těhotenství, ale až plody z těhotenství následujících, kdy by již protilátky mohly být vytvořeny, přičemž plod z každého dalšího těhotenství je ohrožen vyšším rizikem poškození (plod z třetího těhotenství je více ohrožen než plod z těhotenství druhého apod. – jde o případy, kdy by nebyl podán IgG anti-D).
Z toho důvodu je IgG anti-D automaticky podáván po porodu (podání během těhotenství je vždy na rozhodnutí lékaře, který doporučí podání jen u žen, kde se protilátky zatím nevytvořily).
Preventivním podáváním IgG anti-D, je minimalizován proces tvorby protilátek, tím se eliminuje riziko poškození plodu v dalším těhotenství, ke kterému by jinak mohlo dojít v rámci mateřské aloimunizace.

 http://www.actualgyn.com/2009/15

 

 

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek