_Alergie na bodnutí hmyzem může ohrozit život

Prudká reakce organismu, takzvaný anafylaktický šok, který se může vyvinout po bodnutí hmyzem, je noční můrou mnohých alergiků. Takováto reakce totiž přímo ohrožuje život. I když jejímu nástupu třeba nezabráníme, dokážeme, aby jejich následky nebyly tak dramatické.

Datum publikace: 20.06.2014
Alergie na bodnutí hmyzem může ohrozit život

 

Letní období je pro alergiky na hmyzí bodnutí asi tím nejnebezpečnějším, protože vos, včel a sršňů, je všude spousta. Samozřejmě, že vzduchem létá i mnoho ovádů či komárů, ale i když jsou jejich bodnutí nepříjemně sužující, anafylaktický šok naštěstí nevyvolávají.
U první zmíněné skupiny hmyzu je tomu však jinak - v jedových žlázách včel, vos a sršňů se vytváří jed, který je součástí jejich obranného mechanismu. Pokud se hmyz cítí ohrožen, bodne svého nepřítele, v našem případě člověka, a žihadlem vstříkne do lidského těla jedovatou látku. Alergie, čili přecitlivělost na hmyzí jed, vyvolá různě prudké reakce a část z nich být život ohrožující.
„V evropských státech, jako je Anglie či Francie, které mají kolem 60 miliónů obyvatel, víme zhruba o 10 úmrtích za rok, způsobených hmyzím bodnutím. V Čechách a na Moravě to bývají dvě až tři úmrtí ročně, ale některé roky naštěstí nezemře nikdo,“ říká docent. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce. 

Projevy hmyzí alergie

Alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoliv během života, první alergickou reakci může prožít i dospělý člověk. Nejprudší reakcí na hmyzí bodnutí je anafylaktický šok, který se vyvíjí během několika minut po bodnutí. Příznaky mohou být úplné nebo jen částečně vyjádřené a mají různou intenzitu. Patří k nim horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, otoky, dušnost i mdloba. Nedá se říci, že by vosí či včelí bodnutí bylo rozdílně nebezpečné, obě mohou vyvolat stejně prudkou reakci. 

Projevy mírnější místní alergické reakce:

  • otok
  • zčervenání
  • svědění
  • bolest v místě bodnutí

 

Léčba alergie je komplexní

„Léčba život ohrožujících alergických stavů je komplexní a kromě užívání předepsaných medikamentů zahrnuje také řadu režimových opatření,“ vysvětluje docent Čáp.

Režimová opatření

Je důležité, aby pacienti:

  • nechodili bosýma nohama v trávě, zejména když kvete jetel
  • aby se na výlet do přírody neoblékali do pestrých, květovaných vzorů, které hmyz přitahují
  • aby nepoužívali parfémy, protože ty hmyz vždy přitahují
  • aby se v srpnu, když zraje ovoce, nepohybovali v blízkosti ovocných stromů ani kolem stánků s ovocem

 

Alergici by léky měli mít stále u sebe

Důležitá je i správná farmakologická léčba. „Každý alergik na hmyzí bodnutí by s sebou vždy měl nosit léky, které mu předepsal jeho ošetřující lékař. Pokud je jeho alergie hodně závažná, musí být kromě tabletek vybaven i autoinjektorem s adrenalinem, kterému se také říká adrenalinové pero,“ zdůrazňuje PharmDr. Vítězslava Diblíková, vedoucí lékárny Nemocnice Na Homolce. Adrenalin je hormon dřeně nadledvin, který stabilizuje krevní oběh a má nejmohutnější protialergické působení, jaké lze využít.
Pro utlumení alergické reakce pacienti užívají léky zvané antihistaminika. Ta působí zhruba do hodiny, proto je třeba užít je vždy bez prodlení, stejně jako další důležitý lék – kortikoidy v tabletkách. „Zpravidla se doporučuje spolknout bezprostředně po bodnutí hmyzem dvě tablety antihistaminika a dvě kortikoidů najednou. Pokud člověk nemá tekutinu na zapití, stačí tablety rozkousat či nechat rozpustit pod jazykem - v takové případě je nástup jejich účinku i o něco rychlejší,“ říká doktorka Diblíková. Je-li alergická reakce příliš silná, musí pacient použít i autoinjektor. 

Vakcíny proti alergii

Alergie na hmyzí bodnutí lze někdy léčit za pomoci takzvaných vakcín proti alergii. Při této terapii se do těla pacienta podávají postupně se zvyšující dávky alergenu, a tím si na něj jeho imunita zvyká. Když pak opravdu dotyčného pacienta hmyz bodne, je již organismus připraven a reaguje mnohem mírněji. „Každý pacient k vakcinaci vhodný není, indikaci musí individuálně posoudit alergolog. Vakcíny se podávají injekčně, pacient na ně dochází nejprve po tři měsíce každý týden, poté se frekvence sníží na jednu injekci za měsíc, a to po dobu čtyř let. V malém počtu případů je nutná celoživotní vakcinační terapie,“ uvádí docent Čáp. 

Sítě a repelenty

Ještě důležitější než u zdravých lidí je u alergiků na hmyzí bodnutí mechanická ochrana před hmyzem. Doporučuje se instalovat do oken sítě, na přespávání v přírodě se vybavit moskytiérou, oblékat si pokud možno lehké oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
„Dobrou prevencí je také aplikace repelentů, vybírejte ty s delší dobou účinnosti, tedy takové, které obsahují alespoň 50 % DEET, čili látky diethyltoluamidu, která je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech,“ radí doktorka Diblíková a dodává, že je třeba dávat pozor a nenastříkat repelenty na sluneční brýle či umělohmotné knoflíky na oblečení, protože mohou rozpouštět plasty. Repelenty s látkou DEET se rovněž nehodí na kůži pro malé děti do tří let věku. Ty mají mít proti hmyzu pouze mechanickou ochranu, aby se předešlo vzniku kontaktních kožních alergií. Případně u nich lze repelent použít pouze na oděv. 

Laická první pomoc při hmyzím bodnutí

Nikdy nelze vyloučit případ, že se prudká alergická reakce na hmyzí bodnutí projeví u dosud nealergického člověka, nebo že člověk dostane žihadlo do blízkosti úst, kdy hrozí, že otok postoupí do oblasti hrdla, což může znamenat až ohrožení dýchání. Pokud postižený u sebe nemá žádné protialergické léky a není v blízkosti žádný zdravotník, je třeba přivolat pomoc a mezitím otok ledovat, aby se zmenšil.
„Pro běžná hmyzí bodnutí platí, že lze otok a svědění zmírnit aplikací Fenistil gelu, alergikům může lékař předepsat speciální mléko s kortikoidy,“ doporučuje lékárnice Diblíková. Fenistil není dobré natírat na velké kožní plochy a jím ošetřenou kůži je třeba chránit před sluncem.  

Zdroj: Nemocnice Na Homolce

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek