_Ženy s epilepsií mohou předejít komplikacím naplánovaným těhotenstvím

Ženy s epilepsií se nemusí vzdávat mateřství, dobré ale je jeho plánování. K tomu by se měl vyjádřit neurolog i gynekolog.

Datum publikace: 09.11.2011
Ženy s epilepsií mohou předejít komplikacím naplánovaným těhotenstvím

Ve velké většině případů se ženy s epilepsií nemusejíí obávat těhotenství. Gravidita jejich nemoc většinou nezhorší a správně nastavená antiepileptická léčba obvykle příliš nezvyšuje rizika pro zdraví jejich dítěte. Zhruba u jedné třetiny žen se však během těhotenství mohou objevit komplikace. Aby došlo k minimalizaci rizik je na místě těhotenství pečlivě plánovat a konzultovat s neurologem i gynekologem.

Léčba se upraví s ohledem na zdraví dítěte

Při plánování gravidity neurolog zváží aktuální stav epileptického onemocnění a jeho léčbu, počet záchvatů za poslední období a s ohledem na zdravý vývoj plodu léčbu případně upraví. Při úpravě terapie většinou lékaři preferují léčbu jedním lékem a snaží se omezit kombinace více léků. Léky s vyšším rizikem teratogenních účinků (tj. takových, které mohou vést ke vzniku vrozených vývojových vad) jsou nahrazeny jinými, případně jsou jejich dávky sníženy na minimum tak, by z pohledu zdraví ženy byly účinné a pro dítě bezpečné. Žena by nikdy neměla sama snižovat, či vynechávat dávky léků. To by mělo za následek pouze zhoršení jejího zdravotního stavu, který by se mohl negativně odrazit i na vývoji plodu. Riziko pro plod při výskytu velkých generalizovaných tonicko-klonických epileptických záchvatů převyšuje možná rizika spojená s užíváním antiepileptik.

Při porodu je možné využít epidurální anestezii

Většina epileptiček může bez problémů rodit spontánně. Pokud maminka projeví zájem, je možné i využití epidurální anestezie. V některých případech se stane, že porodník rozhodne o císařském řezu. Důvodem je například příliš velké riziko vzniku epileptického záchvatu během porodu. Záchvat může být v ojedinělých případech provokován prohloubeným a zrychleným dýcháním (hyperventilací) během porodu.

Kojení je možné

Epilepsie a její léčba nejsou důvodem k tomu, aby se žena vzdala kojení. Kojení její stav nezhorší a především kojením není ohroženo ani dítě. Léky sice v minimálním množství prostupují do mateřského mléka, ale jde o dávky nízké, které kojenci neublíží. Ba naopak, v některých případech kojení zabrání vzniku abstinenčních příznaků u novorozence, jehož matka v průběhu těhotenství užívala antiepileptika, kdy se léky přes placentu do plodu dostávají ve vyšší koncentraci než při kojení.

Jaká jsou rizika

Aby došlo k minimalizaci všech rizik, je nutná úprava terapie a to nejlépe ještě v době před otěhotněním. I přes to, že je léčebný režim sestaven jak s ohledem na stav matky, tak s ohledem na zdraví plodu, určitá rizika existují.

  • pokud žena dostane záchvat, je největším rizikem pád a úraz s ním spojený
  • plody těhotných žen léčených antiepileptiky jsou častěji postiženy vnitřním krvácením
  • rizikem je i poškození plodu v důsledku nedostatku kyslíku způsobeného křečemi v době záchvatů
  • rizikem je poškození plodu antiepileptiky (vznik vrozených vývojových vad)

Na co dát pozor po porodu

Pokud je v rodině žena s epilepsií, která se stala nově maminkou, měla by rodina zajistit, aby měla dostatek odpočinku a měla možnost v noci spát alespoň pět hodin bez přerušení. Zejména v prvních dnech po porodu by matka neměla zůstávat s dítětem sama. Pokud by maminka dostala záchvat v okamžiku, kdy dítě chová, kojí, přebuje apod. , mohlo by dojít k jeho úrazu. Je tedy vhodné kojit a přebalovat dítě vleže, na zemi či v jinak zajištěné poloze proti pádu, koupat dítě za přítomnosti jiné osoby, s vaničkou na zemi, omývat dítě mimo vaničku. Matka epileptička by se neměla bránit pomoci ze strany rodiny a neměla by přepínat své síly.

Co je epilepsie

Epilepsie patří mezi neurologické poruchy, jež jsou způsobeny vznikem abnormální mozkové aktivity. Nemoc se projevuje opakovanými záchvaty, které mají různou intenzitu i četnost. Klasickým záchvatem je tonicko-klonický záchvat doprovázený bezvědomím, pádem, křečemi celého těla, pokousáním jazyka. Mírnější formou záchvatu jsou např. záchvaty ložiskové či absence, projevující se přechodnou ztrátou reaktivity, zárazem v činnosti, abnormálním chováním, mrákotovými stavy, záškuby, nedochází však k pádům, křečím celého těla a nedoprovází je bezvědomí. Typů epilepsie je více, léčba nemoci spočívá v podávání léků, v některých případech je indikováno neurochirurgické řešení.

Text byl vypracován ve spolupráci s as. MUDr. Petrem Buškem, PhD., z Neurologické kliniky VFN.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek