_Myomy na životě neohrozí, ale jako nádory s sebou nesou řadu komplikací

Datum publikace: 24.01.2019

Myomy jsou nezhoubné (benigní) nádory tvořící se z děložní svaloviny. Svůj název dostaly od silné vrstvy hladké děložní svaloviny (myometrium), díky níž se děloha během těhotenství může několikanásobně zvětšit. Ve fertilním věku se tato diagnóza týká až čtyřiceti procent žen. Vznikat mohou ojediněle i se jich může vytvořit více najednou, mohou zůstat malé, ale také mohou dorůst do velikosti několika desítek centimetrů.

Běžný myom má velikost mezi 3-7 centimetry. Pro lepší představu, myom je možné velikostí přirovnat k třešni či až pomeranči. „Růst myomů je velmi individuální, někdy nemají skoro žádnou růstovou potenci, jindy se zvětšují postupně, spíše výjimečně rostou velmi rychle. Myomy diagnostikujeme ultrazvukovým vyšetřením, obvykle jsou nejlépe vidět vaginální sondou, kdy je možné zachytit myomy od velikosti pěti milimetrů,“ popisuje profesor MUDr. Pavel Calda, CSc. z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. To, jak myomy obtěžují, záleží na jejich lokalizaci, velikosti a rychlosti růstu.

Na životě neohrožují

Mnohé ženy mají po vyslovení diagnózy myom obavy z toho, zda časem nemůže dojít ke změně nádoru nezhoubného na nádor zhoubný. „K malignizaci myomů dochází jen velmi zřídka a není to typický vývoj tohoto onemocnění,“ vysvětluje lékař.

Tři druhy myomů

Lékaři myomy rozdělují podle jejich umístění do tří skupin

  1. subserózní myomy - se vytvářejí na vnější straně dělohy a rostou směrem do dutiny břišní (klenou se vzhůru nad děložní sliznici)
  2. submukózní myomy - jsou uložené těsně pod povrchem výstelky dutiny děložní sliznice a rostou směrem do dutiny děložní (klenou se dovnitř dělohy)
  3. intramurální myomy – rostou ve stěně děložní

Subserózní myomy mohou mít stopku (tzv. stopkaté myomy), kterou jsou spojeny s dělohou a přes kterou jsou vyživovány.

Jaké potíže mohou způsobit

Problémů, které mohou myomy způsobit, je více a souvisejí s jejich velikostí a uložením. „Velké myomy nasedající na dělohu zvenčí, či vyrůstající ven ze stěny děložní, mohou tlačit na močový měchýř, či mohou utiskovat konečník, což vede k problémům s vyprazdňováním. Velmi malé submukózní myomy mohou dělat velké problémy, mohou být příčinou silné menstruace i toho, že žena nemůže otěhotnět,“ komentuje profesor Calda.

Potíží, které myomy mohou způsobit, je celá řada. Zásadní roli v tom, jak moc ženě znepříjemňují život, hraje jejich četnost, velikost i umístění.

Potíže, které mohou souviset s myomy:

Delší a silnější menstruace (může být tak silná, že vede až k anémii)

Bolestivá menstruace

Nepříjemné pocity v pánvi – tlak, napnutí, nadmutí apod.

Problémy s močením, časté nucení na močení (pokud tlačí na močový měchýř)

Nadmutí, problémy s vyprazdňováním až zácpa (pokud tlačí na konečník)

Krvácení mimo menstruaci

Bolest během sexu 

Myomy jsou častěji ohroženy ženy:

  • jejichž matka toto onemocnění měla (jde o genetické dispozice)
  • které nebyly nikdy těhotné (těhotenství a porod před třicátým rokem věku působí jako ochranný faktor)
  • kuřačky
  • tmavé pleti (černošky)

Autor: Barbora Neubergerová



Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz

 

 

 

 


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek