_Kojení a jeho antikoncepční účinky. Jak to funguje?

Hormonální změny v době těhotenství a po porodu způsobí zablokování procesu ovulace. Tím se žena stává dočasně neplodnou. Kdy dochází k obnově menstruačního cyklu a možnosti dalšího otěhotnění?

Datum publikace: 17.07.2012
Kojení a jeho antikoncepční účinky. Jak to funguje?

Znovunastartování hormonálních funkcí po porodu a obnova menstruačního cyklu s tím spojená je velmi individuální.
Hormonální analýza skupiny nekojících žen po porodu ukázala, že u žádné z nich nedošlo k ovulaci dříve než 26 dní po porodu, 50 % z nich mělo ovulaci před skončením šestinedělí, Pokud žena kojí, přichází nástup ovulace mnohem později.

Proč se tak děje?

Po porodu placenty začne v organismu ženy klesat hladina hormonů estrogenu a progesteronu na úroveň umožňující dozrávání vajíček, zároveň s tím dochází k obnovení produkce hormonu gonadotropinu (GnRH), který má na dozrávání vajíček přímý vliv. Tím by mohlo dojít k obnově menstruačního cyklu. Ovšem nestane se tak.
Zároveň s tímto procesem totiž krátce po porodu placenty (tedy do dvou hodin po porodu dítěte) dochází v organismu ženy k nastartování laktace, kterou stimuluje hormon prolaktin. A právě on (a jeho zvýšená hladina v krvi) je zodpovědný za to, že mechanismy, které by způsobily nástup menstruačního cyklu a ovulace, jsou zastaveny. Hormon prolaktin kromě jiného významně potlačuje produkci GnRH, čímž brání dozrávání vajíček.
Absence menstruačního cyklu a ovulace vyvolaná laktací se nazývá laktační amenorea a je základem pro dočasnou neplodnost ženy.

Kojení jako antikoncepční metoda?

Aby mohlo dojít k vytvoření antikoncepčního účinku způsobeného laktací, je nutné, aby byla hladina hormonu prolaktinu dostatečně vysoká. Toho lze ovšem dosáhnout pouze za předpokladu pravidelného a dostatečně dlouhého kojení. Hormon prolaktin totiž v organismu nevytvoří stabilní hladinu, ale kolísá a to nejen v odstupu od proběhlého porodu, ale i během dne.
U kojících žen dochází k pomalému poklesu hladiny prolaktinu v krvi na 50% v prvním týdnu po porodu, do tří měsíců je prolaktin na bazální hladině nutné k produkci mléka. Aby nedošlo k vymizení laktace je organismu ženy vybaven pochody, které laktaci udržují.
Toto zajití stimulace bradavek – to znamená, že s každým přiložením dítěte k prsu a kojením, dochází v organismu k prudkému vzestupu prolaktinu. Nejvyšší hladiny prolaktinu lze zaznamenat 30 minut po začátku kojení. Deset minut po skončení kojení hladiny prolaktinu začnou klesat a za 2–3 hodiny dosáhnou základních hodnot. Toto navýšení stačí pro udržení laktace a zajištění dostatečné produkce mateřského mléka.
K udržení antikoncepčního účinu kojení, je nutné ustálení hladiny prolaktinu na určité úrovni, která dovolí blokaci GnRH. Toho lze docílit pouze pravidelným a dostatečně dlouhým kojením.
Udává se, že k potlačení nástupu ovulace je zapotřebí minimálně pět kojení denně o celkové době trvání 65 minut.
Při nízké frekvenci kojení, případně v okamžiku, kdy žena začne dítě přikrmovat a sníží počet kojení, dochází k poklesu prolaktinu a zvýšení tvorby estrogenů. To umožňuje spuštění ovulace. Ta zpravidla nastupuje cca do 6 týdnů od začátku přikrmování.

Je kojení účinná metoda antikoncepce?

Kontracepční efekt kojení závisí na délce intervalu mezi porody, na nutričním stavu matky, na intenzitě a frekvencí kojení a na intenzitě přikrmování.  Plně kojící ženy (i v nočních hodinách) prvních 6 měsíců po porodu, u kterých nedošlo k nástupu menstruace, mají poměrně vysokou ochranu před početím – 98 %. Pokud se v té době u ženy objeví menstruace, riziko ovulace a následného otěhotnění stoupá.
Při plném nebo téměř plném kojení zůstane bez menstruace přibližně 70 % žen prvních 6 měsíců, 37 % žen zůstane bez menstruace celý rok, při plném kojení v délce jednoho roku jednoho roku je antikoncepční účinek kolem 92 % (nikdy nejde o 100% ochranu!!!).

Co říkají čísla a praxe

Názory na spolehlivost kojení jako antikoncepční metody jsou různé.

  • Některé studie ukazují, že ženy s laktační amenoreou, které mají nechráněný styk v 1,7 % otěhotní během prvních 6 měsíců, 7 % do roka a do dvou let 13 %.
  • U kojících žen s menstruací je riziko otěhotnění prvních 6 měsíců 36 % a do roka otěhotní 55 % menstruujících kojících žen.
  • Jenom 2,6 % kojících žen otěhotní před první menstruací, průměrný čas početí po první menstruaci po porodu je 2–3 měsíce pro nekojící ženy a 2–4 měsíce pro kojící ženy.
  • Jenom plně kojící ženy s amenorrhoe mají prvních 6 měsíců kontracepční ochranu srovnatelnou s hormonální antikoncepcí – cca 98 %, když se objeví v té době menstruace, riziko otěhotnění se i přes plné kojení zvyšuje.
  • Přikrmování zvyšuje riziko otěhotnění i u ženy bez menstruace. Spolehlivá ochrana před otěhotněním je u kojící ženy zachovaná jenom 10 týdnů po porodu.

Kdy sáhnout po antikoncepci

I při plném kojení by se mělo začít s používáním kontracepční metody 3 měsíce po porodu, nekojící žena by se měla chránit od 3. týdne.
Plně spoléhat na antikoncepční metody kojení se nedoporučuje v žádném poporodním období, ani v době kojení. 

Zdroj: Kvalita života žen v poporodním období, Doc. MUDr. Josef Záhumenecký, PhD.

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek