_Jód – důležitý prvek pro těhotné ženy i malé děti

Jód hraje zásadní roli ve vývoji a správném fungování štítné žlázy. Nejvyšší nároky na jeho příjem jsou kladeny na ženy v jiném stavu, na kojící matky a na malé děti. 

Datum publikace: 07.03.2012
Jód – důležitý prvek pro těhotné ženy i malé děti

Dostatečný příjem jódu byl z historického pohledu na území České republiky velký problém. Poloha země ve značné vzdálenosti od moře znamenala absenci jódu ve vzduchu (v přímoří je jód přítomen v mikročásticích soli poletujících vzduchem) i ochuzení jídelníčku o mořské ryby, které jsou přirozeným zdrojem tohoto prvku.
Problém deficitu jódu byl systematicky řešen od padesátých let minulého století obohacením jedlé soli jódem. V současné době je hlavním zdrojem jódu na našem území jodizovaná sůl a mléčné výrobky (krmivo krav bylo obohaceno o jód, který do mléka přechází).
Díky těmto krokům, je přísun jódu v ČR dostatečný.

Aby ho bylo dost v období těhotenství i kojení

Jód je pro lidské zdraví důležitý z několika důvodů. Jeho nedostatek způsobuje špatné fungování štítné žlázy a opoždění psychomotorického vývoje jedince. Skupinami, pro něž má dostatek jódu zásadní význam, jsou těhotné ženy, kojící matky, děti do tří let věku a dospívající mládež.
 „Jód je v různých dávkách v závislosti na věku nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. V těhotenství jeho potřeba stoupá a je třeba ji zajistit, nejlépe již prekoncepčně v době plánovaného těhotenství, denním příjmem 200-250 ug. Správné zásobení plodu jódem je klíčové pro vytvoření a vyzrání zejména centrálního nervového systému. Při nedostatku se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte.
Než se plodu vytvoří vlastní štítná žláza, její vývoj začíná asi v sedmém týdnu těhotenství a funkčně se začíná uplatňovat zhruba od počátku druhé třetiny gravidity,  je vyvíjející se plod zcela závislý na dodávce hormonů štítné žlázy matkou. Poté si začíná vytvářet hormony vlastní, část jich ale získává od matky až do porodu“ popisuje MUDr. Darja Štundlová, tajemnice Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu v Praze.
Důležitý je dostatečný přísun jódu i v období kojení, během nějž probíhá aktivní transfer jódu do mateřského mléka, v průměrném množství 115 ug jódu denně. Nedostatek jódu v tomto období může také negativně ovlivnit psychomotorický vývoj dítěte, a opět ženu vystavuje riziku vzniku strumy.

Nesmí ho být ani příliš

V České republice je v současné době přívod jódu dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán za zvládnutý.  „Možným rizikem v budoucnosti by ale mohl být i nadbytečný přívod jódu, který může nepříznivě ovlivnit štítnou žlázu. Proto je třeba situaci neustále monitorovat. Příjem potravních doplňků by měl být uvážený, obsah jódu v mléce, které je v poslední době jeho významným zdrojem, by měl být usměrněn. Dlouhodobě nadměrný přívod jódu by se mohl negativně projevit u malé skupiny osob trpících autoimunitním onemocněním štítné žlázy“ konstatuje MUDr. Darja Štundlová.

Co je struma a proč vzniká

Struma (lidově také vole) vzniká jako rekce organismu na nedostatečný přísun jódu. V okamžiku, kdy organismus zaznamená nedostatek tohoto prvku, začne v marné snaze o jeho efektivnější vychytání z krve, zvětšovat objem štítné žlázy. Čím méně jódu člověk přijímá, tím spíše se struma se vytváří.
Rizikovým faktorem vzniku strumy je dlouhodobý nedostatečný přísun jódu a období, jež klade na příjem jódu zvýšené nároky.
Tím může být období těhotenství a kojení.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek