_Novorozenecký screening a nejčastější dotazy rodičů

Každý novorozenec v České republice ihned po narození prochází tzv. novorozeneckým screeningem. Cílem tohoto vyšetření je včasné odhalení vytipovaných nemocí v jejich časném tzv. preklinickém stádiu tak, aby se tyto choroby diagnostikovaly a léčily dříve, než se stačí projevit a způsobit dítěti nevratné poškození zdraví. Rutinní celoplošně prováděný novorozenecký screening je zaměřen na 13 chorob, z nichž 10 spadá do skupiny dědičných metabolických poruch.Odpovědi na nejčastěji kladené otázky najdete v následujícím článku.

Datum publikace: 07.10.2012
Novorozenecký screening a nejčastější dotazy rodičů

Co to je novorozenecký screening?

Novorozenecký screening slouží k vyhledávání novorozenců se zvýšeným rizikem některých vzácných onemocnění tak, aby se dala tato onemocnění potvrdit či vyvrátit dříve než se stačí projevit a nevratně poškodit zdraví dítěte.

Které nemoci se novorozeneckým screeningem vyšetřují

V současné době se vyšetřuje 13 vzácných chorob, mezi které patří: vrozené selhání funkce štítné žlázy (kongenitální hypotyreóza), vrozené selhání funkce nadledvin (kongenitální adrenální hyperplazie), onemocnění látkové výměny (fenylketonurie a devět dalších poruch) a vrozená porucha vazkosti hlenu na sliznicích (cystická fibróza).

Jaká je pravděpodobnost, že moje dítě bude mít některou z uvedených nemocí?

Pravděpodobnost je velmi malá.
Přibližně pouze 1 ze 1150 novorozenců má některou z uvedených nemocí. 

Jak se novorozenecký screening provádí?

Ve věku 48-72 hodin po narození se odebere několik kapek krve z patičky dítěte na speciální papírek. U malého počtu novorozenců je zapotřebí za nějakou dobu odběr kapek krve zopakovat, protože výsledek prvního vyšetření nebyl jasný. Opakování odběru neznamená, že je dítě nemocné, ve většině případů opakování odběru se podezření na onemocnění neprokáže.

Co se v kapce krve na filtračním papírku měří?

Choroby se vyhledávají na základě zvýšení množství určitých látek v krvi novorozence (např. bílkovin, hormonů či aminokyselin).
Při screeningu cystické fibrózy se v případě nejasného nálezu (u cca. 1 % novorozenců) stanovují i přesně určené vlohy (mutace v genu) pro tuto chorobu.

Dozvím se normální („negativní“) nález?

Vzhledem k velmi malé pravděpodobnosti onemocnění u Vašeho dítěte screeningové laboratoře nevydávají prohlášení o normálním (negativním) nálezu. Sama skutečnost, že Vás laboratoř nebude kontaktovat, znamená, že žádná vyšetřovaná nemoc nebyla zachycena.
 Naopak při podezření na vyšetřovanou nemoc se s Vámi laboratoř aktivně spojí - většinou do 1 týdne, ale někdy i později. Z tohoto důvodu je zapotřebí v porodnici přesně uvést kontakt na vás a/nebo vašeho praktického lékaře pro děti a dorost, optimálně i s telefony a úplnou adresou. 

Bude-li mě screeningové centrum kontaktovat, znamená to, že moje dítě je nemocné?

Ne, pouze vzniklo podezření na vyšetřovanou nemoc. Screeningové vyšetření není definitivní stanovení diagnózy! Tu je nutno potvrdit nebo vyvrátit dalším podrobným vyšetřením. Naléhavost podezření bývá různá a screeningové centrum Vám ji sdělí, přičemž další kroky závisejí na naléhavosti a typu nemoci. V zásadě se může se jednat jen o další odběr kapky krve z patičky (či odběr žilní krve) nebo výjimečně i o urychlené přijetí do nemocnice. 

Je možné, že se některá z nemocí novorozeneckým screeningem nerozpozná?

Novorozeneckým screeningem lze rozpoznat pouze nemoci, uvedené výše. Jen velmi vzácně může některá z uvedených nemocí diagnóze uniknout (tzv. falešně negativní nález). V těchto případech se jedná zpravidla o velmi mírné formy onemocnění. 

Mohu odmítnout odběr kapek krve na novorozenecký screening?

Tento krok by měl být rodiči pečlivě zvážen. Pokud by se Vaše děťátko narodilo s některou z uvedených nemocí, ztrácí odmítnutím screeningu naději na včasnou léčbu. Poškození zdraví v důsledku pozdního zahájení léčby jsou závažná a nevratná. Odmítnutí musí být řádně zaprotokolováno v dokumentaci dítěte a podepsáno zákonným zástupcem (rodiči), pokud by rodiče podpis odmítali, tak svědkem informování rodičů o důsledcích neprovedení screeningu a jejich odmítnutí. 

Co se stane se screeningovým papírkem po vyšetření?

Papírek s krevní skvrnou a osobními údaji o novorozenci je uchováván v souladu s metodickým pokynem MZ ČR po dobu nejméně 5 let ve zdravotnickém zařízení, ve kterém vyšetření proběhlo. Poté je papírek s krevní skvrnou předán k archivaci do centrálního archivu zdravotnického zařízení, kde je zpravidla uchováván až po dobu 100 let. Uchovávání papírků probíhá v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Další vyšetření takto archivovaného biologického materiálu je však možné pouze se souhlasem zákonného zástupce dítěte.

Jsou screeningové papírky využívány ve výzkumu?

Papírky s krevní skvrnou lze na základě zákona č. 372/2011 Sb. využít i pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu. V takovém případě je použita jen část biologického materiálu, která je oddělena od identifikačních údajů. Takto odstřižená část papírku s krevní skvrnou neobsahuje jméno ani rodné číslo nebo další údaje, na jejichž základě by bylo možné novorozence identifikovat. Výsledky výzkumu jsou proto zcela anonymní. Identifikační údaje jsou naopak zachovány na té části papírku, která je dále uchovávána v příslušném zdravotnickém zařízení.
Jedná-li se o využití papírku pro výuku, vědu nebo výzkum v oblasti lékařské genetiky, je dle zákona č.373/2011 Sb. požadován písemný souhlas zákonného zástupce dítěte. Zákonný zástupce je proto vždy o genetickém výzkumu předem informován a až na základě jeho písemného souhlasu lze papírek zařadit do výzkumné studie.

 Zdroj: www.novorozeneckyscreening.cz

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek