_Nechci „střídavku“, chci svým dětem zajistit slušnou životní úroveň

Sledujeme pro vás zajímavé novinky. Jak se svět práva dívá na střídavou péči a je z hlediska advokacie pro děti vhodná? Nejnovější informace pro vás připravila Mgr. Hana Kuncová. 

Datum publikace: 10.11.2017
Nechci „střídavku“, chci svým dětem zajistit slušnou životní úroveň

Během roku 2014 vydal Ústavní soud České republiky několik svých nálezů na základě, kterých vyslal občanům svůj názor na péči rodičů o jejich nezletilé děti. Dle názoru Ústavního soud ČR, pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali, kromě řádné péče, o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení je výjimkou, která vyžaduje prokázání, proč je v zájmu dítěte jiné řešení. 

V současné době se však setkáváme stále častěji se situací, kdy navržení střídavé výchovy jedním z rodičů bývá vůči druhému rodiči spíše finančním/majetkovým nátlakem. Důvodem může být výše výživného, vypořádání podílového spoluvlastnictví, nebo společného jmění manželů. Většinou maminky přicházejí k advokátovi nebo na orgán sociálně právní ochrany dětí s následující větou: „Řekl mi, že buď si vezmu, co nabízí, nebo že bude chtít "střídavku". Řekla jsem mu, že se o děti nikdy nezajímal a já s nimi byla doma a běhala s nimi po kroužcích a byla na paragrafu, když byly nemocné. On mi na to odpověděl: „Musíš si vybrat děti, nebo peníze…“ Já však bych ráda dětem zachovala jejich standard, na který jsou zvyklé. Co mám dělat? Půjdou děti do střídavé péče? A jakou výši výživného mohu požadovat?“

Rodinné právo v této oblasti není nic jiného než vyšší úroveň psychologie a politické taktiky. Pře je nakonec o vztazích, chování, vystupování jednoho rodiče vůči druhému a zároveň o postoji rodičů k nezletilému. Musíte vzít v úvahu, že především koho chcete v této věci chránit je DÍTĚ. Proto v soudním procesu hovoříme o opatrovnickém řízení, jako o řízení nesporném. 

Rozvody děti zasáhnou. Co během nich (ne)dělat?

Většinou žena – matka, je tím rodičem, který řízení zahajuje z důvodu ochrany péče a výživy nezletilého. Náklady za opatrovnická řízení nese stát. Každému rodiči, bez ohledu na pohlaví, doporučuji, jakmile dojde mezi dospělými k rozhodnutí o rozchodu, či rozvodu, nebo jeden manžel opustí společnou domácnost, je v zájmu dítěte okamžitě zahájit návrh na svěření nezletilého do péče jedno z rodičů. S touto úpravou poměru neoddělitelně souvisí stanovení vyživovací povinnosti rodiče k nezletilému. Nutné a žádoucí pro nezletilého je zahájit na návrh řízení i v případě, pokud rodiče uzavřenou dohodu o péči a výživě. Aby tato dohoda byla platná, je nutné její schválení opatrovnickým soudem. Rodiče se můžou i smluvně (nemusí být uzavřena písemná smlouva) dohodnout na styku jednoho rodiče s nezletilým. Pokud rodiče nejsou schopni se dohodnout, pak je žádoucí upravit styk jednoho rodiče k nezletilému. 

Český právní řád upravuje péči, tak, že je možné nezletilého svěřit do péče výlučné, střídavé nebo společné. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Společná péče se upravuje především v těch rodinách, kde rodiče mají i nadále spolu společnou domácnost. Popravdě musím ale podotknout, že neznám případ, kdy rodiče jsou spolu schopni komunikovat a zájem dítěte dát před všechny své zájmy a vycházet s druhým rodičem. Spíše naopak.

Dnes si troufnu prohlásit, že je to především moc peněz, která vládne a která působí na jednoho z rodičů (většinou matku), aby se podvolila „po dobrém“ de facto „diktátu“ druhého rodiče, kterému ve finále nejde až tak o to, zda nezletilé dítě mu bude svěřeno do výchovy, ale spíš o to, kolik ho rozchod/rozvod bude stát měsíčně. Je to tragické a smutné, používat děti jako „zboží“. Praxe je pak taková, že dětští psychologové, kterých je v České republice nedostatek, jsou zahlceni množstvím znaleckých posudků, které mají zjistit, jaké výchovné prostředí je pro dítě vhodné a jaké vazby má nezletilé dítě ke každému rodiči, a zda rodič, je tím správným vychovatelem, oproti tomu druhému rodiči.

shutterstock_311542820.jpg
Zdroj: Shutterstock.com

Praktické dopady? Děti končí v ambulancích psychologů a psychoterapeutů a odnáší si negativní zážitky do svých budoucích partnerských vztahů. Je proto nutné si uvědomit při každém nesporném řízení, že středem světa je zrovna v danou chvíli dítě. Finance ponechte až na poslední místo. Zkuste se, a to můžete, až do doby než soud vynese rozsudek o výchově a výživě dítěte, případně i o styk dohodnout. 

Dbejte na zájem dítěte, na jeho vazby ke každému rodiči. Styk či střídavou péči upravte podle potřeb a přání nezletilého. A jeho přání mějte na paměti, až budete chtít dávat ultimáta. Vy opravdu nejste důležití. Tím, o koho běží, je vaše dítě.

Smyslem tohoto článku nebylo říct jak na to, abych byl lepší než druhý rodič v řízení o úpravě poměrů k nezletilému, ale naopak, aby si rodiče byli vědomi, že se jedná o jejich dítě, a to co dítě během „boje“ rodičů zažije, si pouze odnáší, a to ve většině případech, v negativní míře do svých budoucí partnerských vztahů. V budoucnosti, způsob jakým jste s druhým rodičem vedli boj a proč jste ho vedli, již nikdy svému dítěti nevysvětlíte a neobhájíte. Pamatujte, že během „bojů“ otce a matky mají děti i závažné psychosomatické problémy. Zde však pamatujte, že nový Občanský zákoník nám přinesl nový institut, a to péči jiné osoby než rodiče.

Soud by se měl vždy snažit minimalizovat negativní důsledky pro dítě, nikoliv úprava poměrů rodičů k dětem ve formě rozhodnutí o střídavé péči. Z § 907 OZ nevyplývá žádná priorita přístupu při rozhodování o tom, komu bude dítě svěřeno do péče.

Auto: Mgr. Hana Kuncová, advokátka 


Zdroj: Hana Kuncová

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek