_Jak spí novorozenec

Spánek je pro novorozence významnou součástí života. Nejenže během něj organismus regeneruje své síly, ale dítě se ve spánku i učí.

Datum publikace: 10.11.2011
Jak spí novorozenec

Spánek má mnoho funkcí, dochází během něj k regeneraci organismu i k třídění informací, se kterými během dne pracoval mozek. Výzkumy ukazují, že člověk spí ještě před narozením, v době nitroděložního vývoje, v tomto období se nenarozenému dítěti pravděpodobně zdají i sny. Novorozenec prospí až 80 procent z celého dne, nevíce jeho spánku je v tzv. REM fázi, kdy se zdají barevné a živé sny. Pro tuto spánkovou fázi jsou typické rychlé pohyby pod zavřenými očními víčky (REM = rapid eye movements – rychlé pohyby očí). Spánek má pro novorozence z pohledu psycho-motorického vývoje velký význam. Během něj totiž dochází k vytváření a upevňování paměťových stop a k vytváření motorických vzorců – to znamená, že novorozenec si ve spánku opakuje vše, co se kolem něj stalo a vlastně se tak učí. Jak dítě roste, snižuje se jeho spánková potřeba a ubývá u něj i tzv. REM fáze, s věkem tedy ubývá i výrazných barevných a emočně silných snů. 

Jak probíhá spánkový cyklus

  1. fáze – usínání a lehký spánek
    Usínání je nejlehčí fází z celého spánkového cyklu. U dítěte může trvat jen pár minut. Usínání je non REM spánkem. 
  2. fáze – hlubší povrchní spánek
    Jde o přechodovou fázi mezi povrchním a hlubokým spánkem. Pokud se dítě v tuto chvíli probudí, může být podrážděné a opětovné usínání mu může dělat potíže. Tato fáze spánku je také non REM, nezdají se nám v ní výraznější sny. 
  3. fáze – hluboký spánek
    Během této fáze dítě začne hluboce dýchat a zpravidelní se mu srdeční činnost. Hluboký spánek podle všeho mozku umožňuje největší regeneraci. I tato fáze spadá do non REM spánku. 
  4. fáze – REM spánek
    Pod očními víčky dítěte dochází k rychlému pohybu očí, srdce pracuje téměř stejně jako v bdělém stavu. Svaly jsou naprosto uvolněné a dítě se nehýbe. Vypnutí svalů z aktivní činnosti je pravděpodobně obranným mechanismem organismu. Když by svaly byly v této fázi spánku plně aktivní, mohlo by v rámci snů dojít k tomu, že by člověk svůj sen prožíval i s pohyby, o kterých se nám zdá, snadno by došlo ke zranění. 

Po REM spánku přichází krátké probuzení, kdy mozek rychle zmapuje okolí. Pak následuje buď opakování celého spánkového cyklu, nebo k probuzení do bdělého stavu.

Text vznikl ve spolupráci s dětskou neuroložkou MUDr. Ivou Příhodovou ze spánkové laboratoře  Neurologické kliniky VFN v Praze.

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek