_Fobií někdy v životě trpí každý z nás, nevyhýbá se dětem ani slavným

Datum publikace: 28.01.2019

Každý z nás má z něčeho strach. Svým různým strachům čelíme celý život, aniž bychom si mnohdy uvědomovali, že strach je něco užitečného, co nás varuje před hrozícím nebezpečím. Zatímco si dospělí své strachy dokážou racionálně zdůvodnit, dítěti je potřeba s jejich zvládnutím pomoci. Když se strach stane nepřiměřeným až panickým, hovoříme o fobii.

Strach je pro nás signál, že nám může hrozit nějaké nebezpečí, které bychom si měli uvědomit. Strach má vždy nějaký důvod, a proto se s ním bojuje lépe než s úzkostí, jelikož ho můžeme zacílit.

Strach z nových věcí je přirozený

Při vývoji je pro dítě typické, že se potýká s různými strachy, které bývají charakteristické pro různá vývojová období. Někdy se zjistí, že dítě napodobuje strachy, které vidělo u rodičů, například velká touha po čistotě může vést až k fobii ze špíny, tedy mysofobie. Jindy je příčinou fobie nějaký traumatický zážitek, tím může být třeba například napadení psem. I tyto případy je ale při vhodném chování okolí možné zvládnout. Obecně však dětské krátkodobé projevy strachu až fobie vznikají při kontaktu s něčím novým, což je přirozený vývojový proces při učení.

V dětském věku bývají fobie přechodné

„Součástí normálního vývoje je v kojeneckém a batolecím věku separační úzkost a strach z cizích lidí, který by měl ke konci třetího roku ustupovat,“ říká dětská klinická psycholožka Dana Krejčířová. Ihned ale dodává, že mírné strachy z neznámého zůstávají vlastně po celý život jako součást našeho vývoje.

V předškolním věku se může objevit velké množství přechodných strachů až fobií, například fobie z hmyzu, nejrůznějších zvířat, z tělesného poškození, ze zlodějů a celá řada dalších. „Tyto dětské fobie bývají často přechodné a jen výjimečně mají vztah k pozdějším neurotickým poruchám v dospělosti. Celá řada celoživotních strachů a fobií má ovšem svůj základ právě tomto období. Například strach z pavouků, ze psů a jiných zvířat, ale i strach z lékařského ošetření,“ varuje psycholožka.

Obrovský počet nových podnětů a situací přináší dítěti vstup do školy. V tomto období se můžeme setkat se sociální nebo školní poruchu. Její příčinou je nejčastěji strach dítěte z neúspěchu, popřípadě posměchu spolužáků, trestu rodičů a někdy i učitele. U zrodu těchto strachů často stojí přehnaná očekávání rodičů. Kolem 8?10 roku si potom dítě začíná uvědomovat smrt a nevyhne se pak strachu z ní nebo z nemoci.

Jak můžeme pomoct my, rodiče

Pokud naše dítě trpí přehnaným strachem, měli bychom jako rodiče dodržovat několik zásad:

  • Nepodceňovat ani nezesměšňovat strach. Vhodné je s dítětem odhalit příčinu jeho nepříjemných pocitů. Zdůraznit, že mít z něčeho strach není nic špatného. Důležité je dítě vyslechnout. To, že se fobie projevila by pro nás mělo být signálem, že se dítě necítí v bezpečí.
  • Nepodporovat dítě v jeho strachu. Na druhou stranu není vhodné strach příliš zveličovat či pocity strachu připomínat jako „Nechoď k tomu psovi, pamatuješ, jak tě minule vyděsil?“ Měli bychom se i sami zamyslet, zda nedáváme dítěti důvod se té konkrétní věci bát. S tím souvisí i další rada:
  • Zajistit pozitivní zkušenost s obávanou věcí. Jistě sami znáte nepsané pravidlo pro řidiče po autonehodě, že nejlepší prevencí strachu z řízení je ihned sednout za volant. V opačném případě, tedy pokud dítěti dovolíme se obávané věci vyhýbat, hrozí zhoršení fobie. „Pokud rodiče jednou dítěti, které bolest břicha předstíralo, dovolí zůstat doma, zkusí to školák příště znova. Až ho nakonec to břicho před odchodem do školy skutečně bolet bude,“ říká psycholog David Čáp. Dítě se tak pro velké bolesti do školy nedostane a nepřesvědčí se, že se tam vlastně nic zlého neděje.
  • Při přetrvávajícím nadměrném strachu řešit s odborníkem.

V případě silných fobií a to jak v případě dětí, tak dospělých, je namístě hledat odbornou pomoc u psychologa, případně psychiatra.

Nejčastější fobie

  • aerofobie – strach z létání, člověk má panickou hrůzu z letadel a dalších prostředků pohybujících se vzduchem
  • agorafobie – strach z otevřených prostranství, lidé při této fobii nezvládají ani běžný pohyb na ulici
  • achluofobie – strach z temnoty, člověk s touto fobií musí mít kolem sebe neustále světlo
  • arachnofobie – panická hrůza z pavouků
  • demofobie – strach z lidí a společnosti, člověka děsí přítomnost dalších lidí
  • hematofobie – strach z krve, vadí pohled na krev i představa krvácení
  • herpetofobie – strach z plazů, pohled na plazy u člověka vyvolává nezvladatelnou hrůzu, samostatnou skupinou je strach z hadů - ofidiofobie
  • karcinofobie – strach z onemocnění rakovinou
  • odontofobie – strach ze zubních lékařů a stomatologického ošetření

Kdo ze slavných trpí fobiemi

  • Strachem ze zubařů údajně trpí herec Robert De Niro
  • Cameron Diaz má prý panickou hrůzu z bakterií
  • Nicole Kidman se říká, že ji děsí motýli. Pokud tomu tak opravdu je, tak trpí lepidopterofobií
  • Johnny Depp se svěřil s tím, že má hrůzu z klaunů

 

 

Autor: Michaela Hunalová


Petr ŠobraMgr. Petr Šobra

působí od roku 2011 jako ředitel psychologického centra Duhovka, které v rámci Duhovka group poskytuje poradenské, terapeutické a koučovací služby. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v
Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Vede vlastní psychoterapeutickou praxi. Absolvoval systemicky zaměřený psychoterapeutický výcvik „Umění terapie“. Od roku 2015 spolupracuje s Akademií rodičovství.


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek