_Diabetes v proudu času

Ebersův papyrus (Théby, Egypt, 1552 př. n.l. – o nemoci je záznam v 50. sloupci mezi druhým a jedenáctým řádkem – „diabetes je nemoc vzácná, příčiny neznámé. Projevuje se velkou žízní, takže nemocný nikdy nepřestává pít. Přitom stále močí, vymočí víc, než vypije a tělo hubne,“  - tento popis nemoci je stále aktuální. Rozdílný je ale ve způsobu léčby obou kultur. Zatímco Egypťané nemoc léčili směsí ze sladkého piva, zeleného cypřiše a naklíčených kukuřičných zrn, kterou nemocný čtyři dny pojídal, dnes se diabetes 1. typu léčí pomocí inzulínu.

Před rokem 1921 – nemoc byla vždy smrtelným onemocněním. Příčinou rozvoje nemoci je selhání slinivky břišní, která produkuje životně důležitý hormon inzulín. Pokud došlo k objevení prvních příznaků, nemocnému zpravidla zbývalo několik týdnů života – život bez inzulínu není možný.

Roky 1921 – 1922  - jde o období, které má zásadní význam v léčbě diabetu – přichází objev inzulínu (Frederik B, Charles Best, Toronto). 15.12.1922 – je poprvé v historii podán inzulín umírajícímu chlapci, který je již v diabetickém kómatu, po opakovaném podání inzulínu došlo k záchraně dítěte. Jde o první zaznamenaný případ v historii medicíny, kdy se lékařům podaří vyléčit stav bezprostředně ohrožující život. K dalšímu podobnému mezníku dochází s nástupem antibiotik.
Za 90 let od objevu inzulínu došlo k záchraně miliónů dětí i dospělých nemocných diabetem.

1980-1990 – Zlatý hattrick – přicházejí tři velké objevy, které změní léčbu nemoci:

•          Vynález osobního glukometru – pacienti dostali poprvé možnost si opakovaně měřit hladinu krevního cukru (glykémii) v domácím prostředí a tak kontrolovat průběh léčby
•          Objev glykosylovaného (glykovaného) hemoglobinu (HbA1C) – tzv. dlouhodobé „biologické paměti“ hladiny krevního cukru za období posledních 6-8 týdnů. Poprvé tak bylo možné posoudit dlouhodobou kompenzaci (vyrovnání a výkyvy hladiny cukru v krvi za uplynulé období).
•          Připraven koncept přirozené náhrady inzulínu – režim, během kterého dochází k podání základních (bazálních) dávek inzulínů pro trvalé udržení hladiny + bolusových dávek za snědené jídlo.           

1990 – liberální diabetická strava – diabetické děti poprvé v historii mohou jíst sladké. Dochází ke změnám ve stravování, kdy principem léčby je vyrovnání příjmu a výdeje. Diabetici mají svůj jídelní plán a systém výměnných jednotek, které pomáhají kompenzovat diabetes.

 2012 – dvě cesty slibující vyléčení diabetu:

•         Transplantace beta-buněk – nemocný člověk by od dárce získal buňky slinivky břišní, které by nahradily buňky nefunkční. Metoda je stále ve vývoji
•         Technický systém s „uzavřenou zpětnou vazbou (tzv. umělá beta buňka) – inzulínové čidlo, které by dokázalo trvale měřit hladinu glykémie a dávalo by pokyny inzulínové pumpě o množství aktuálně potřebného inzulínu, které má dodat do organizmu. Tato technika je téměř na dosah.

Text vznikl ve spolupráci s Prof. MUDr. Janem Leblem, CSc. z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.