_Celiakie patří mezi stále častější onemocnění. Víte, jaký průběh může mít?

Datum publikace: 22.07.2019

Celiakie je onemocnění, které je tak trochu módním zvykem dnešní doby. Jedná se ale o velmi závažné autoimunitní onemocnění. Neléčení prostřednictvím bezlepkové diety totiž může vést až ke skutečně zhoubné diagnóze.

V dobách dřívějších to měli celiakové daleko složitější. Dnešní doba je ale osobám s podobným onemocněním celkem nakloněna. Mají totiž dobré možnosti stravování a nemusí nutně trpět nedostatkem živin. 

Problémem této nemoci je fakt, že se nemusí navenek tolik projevovat, ale má mnoho mimostřevních příznaků. Mezi typické symptomy, která se týkají trávicího traktu a projevují se hlavně u dětí, patří průjem, úbytek na hmotnosti, nafouknuté břicho, bolesti břicha, nevolnost a poruchy růstu. U dospělých se však přidávají také příznaky, jako je únava, anémie a osteoporóza. 

Celiak se vlastně nemusí projevovat vůbec, samotný pacient klidně může být zdravý, mít v pořádku i krevní obraz. Někteří zase třeba mají jen jediný projev samotného onemocnění, kterým je třeba anémie, defekty zubní skloviny, deprese nebo afty.

Tato nemoc se v minulosti dokonce nazývala aftózní chorobou. Dokonce jsou i případy, kdy byla jediným příznakem celiakie neplodnost. Na druhou stranu jsou tu i opačné případy, kdy jsou příznaky naopak masivní. Vyskytují se i epileptické záchvaty nebo i porucha koordinace pohybu.

Pátrat po celiakii by se však mělo v případě autoimunitních onemocnění štítné žlázy, cukrovky vázané na inzulín, u pacientů s onemocněním jater z neznámé příčiny a některých dalších onemocnění. V akutní fázi dochází také ke vzniku přechodné laktózové intolerace.

Jak se vlastně diagnostikuje?

Pacient, který přichází do odborné ambulance, by měl mít určitě základní laboratorní vyšetření, například krevní obraz. Jeden z příznaků celiakie může mít totiž také anémie, následuje osobní anamnéza.

Potom se odebírá krev na vyšetření specifických protilátek z krve, a to zejména proti tzv. tkáňové transglutamináze. Pokud jsou zvýšené, následně se přistoupí k enterobiopsii, odběrům vzorků střev, které se odesílají na histologii. Až bioptické vyšetření tenkého střeva je ale definitivním potvrzením diagnózy.

Gastroenterolog si musí následně složit mozaiku ze všeho, co o daném pacientovi vlastně ví. Jsou totiž diagnózy, které mohou mít ve střevě podobný obraz, jako má celiakie, což platí především u dětí. 

Jak je možné ji léčit?

Pacient musí stoprocentně dodržovat bezplepkovou dietu. Někteří celiaci si sice myslí, že jsou schopni přijmout malé množství lepku, ovšem nevidí si do břicha. Navenek nemusí pociťovat těžkosti, ale zánětlivý proces v trávicím traktu se znovu rozběhne.

Musí se navíc vzít v potaz i to, že i nejpoctivější pacent se stejně střetne s kontaminovaným jídlem, čemuž se říká sekundární kontaminace. Stačí jídlo třeba položit na desku, kde se předtím krájela potravina s obsahem lepku.

Při důsledném dodržování bezlepkové diety dochází v průběhu krátké doby k vymizení všech těžkostí, které měl pacient před stanovením diagnózy. Mnohé potraviny ale přirozeně žádný lepek neobsahují (maso, ryby, vejce, ovoce, zelenina, mléko, kukuřice nebo brambory) a k dispozici je také široký sortiment bezlepkových výrobků (mouka, chléb těstoviny nebo sušenky), které si může pacient koupit ve specializovaných prodejnách, drogériích nebo obchodních řetězcích.

 

Autor: redakce

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek