_Způsob zaměstnání a životní prostředí
Během prvních dvou týdnů po početí platí pro vyvíjející se buňky tzv. zákon „všechno nebo nic“. Působení nepříznivého vlivu vede buď k zastavení vývoje zárodku, nebo naopak, k úplnému zotavení bez následků.
Období největší citlivosti plodu na působení zevního vlivu je mezi 2.-8. týdnem po početí, tj. 4-10.týdnů od prvního dne poslední menstruace. Neznamená to však, že v období růstu orgánů plodu po celý zbytek těhotenství nemůže dojít k negativnímu ovlivnění funkce orgánů plodu. Prekoncepční vyšetření by mělo obsahovat dotazy na zjištění možného vystavení škodlivým vlivům jak v domácím prostředí, tak i na pracovišti. Chemické látky, jako jsou rozpouštědla, těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium) a pesticidy, by měly být odstraněny z dosahu budoucí matky. Jednostranná dieta může za nepříznivých okolností znamenat zvýšený přísun škodlivin, obsažených víceméně povšechně v potravě. Proto je výhodná pestrá skladba jídelníčku. Je nutné zhodnotit i riziko infekcí. Např. učitelky jsou v prostředí dětských kolektivů vystavené zvýšenému riziku virových infekcí. Nebezpečné jsou i infekce přenášené zvířaty tzv. antropozoónozy. Vystavení lidského zárodku vysoké teplotě v období vývoje orgánů způsobené např. horečnatým onemocněním, či dlouhotrvajícím pobytem v sauně, horké páře nebo při usilovném cvičení v horkém, vlhkém prostředí může negativně ovlivnit vývoj zárodku a zvyšuje riziko vzniku defektů neurální trubice plodu.
