_Život po menopauze

Život po menopauze
Datum publikace: 24.08.2014

Když se řekne „menopauza“ nebo „přechod“ většině žen vyskočí na čele kapky studeného potu. Nedá se ale nic dělat, žádná z nás se tomuto důležitému životnímu zlomu bohužel nevyhne. Přechod neboli klimakterium je totiž přirozenou součástí fyziologického procesu stárnutí ženy. Zpravidla se dostavuje kolem padesátého roku věku a přináší s sebou různé změny v tělesném i psychickém fungování.

 

Přechod zpravidla přichází cca 7 let před samotnou menopauzou. Pro toto období jsou charakteristické zejména výrazné hormonální změny, které způsobuje nedostatek ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, protože vaječníky již přestávají být aktivní. Během přechodu se dostavuje menstruace o různé délce a síle krvácení. Za čas se pak menstruace úplně zastaví, 12 měsíců od poslední menstruace pak hovoříme o menopauze.

Nejčastější změny klimakteria

Období přechodu s sebou přináší mnoho změn, které ve svém souhrnu zpravidla vedou ke vzniku tzv. klimakterického syndromu. Jedná se o soubor potíží, které provázejí většinu žen v přechodu. Nejčastěji se jedná o:

  • noční pocení
  • nespavost
  • bušení srdce
  • ztrátu sexuálního libida
  • návaly horka
  • zhoršení paměti
  • prudké změny nálady.

Tyto příznaky jsou nepříjemné, ale v zásadě neohrožují zdraví.
Mnohem závažnější jsou pak metabolické změny v důsledku nedostatku estrogenů. Ženy po menopauze jsou náchylnější k:

  • osteoporóze (řídnutí kostí)
  • kardiovaskulárním onemocněním
  • neurologickým chorobám.

Nedostatek estrogenů má pak vliv i na zpomalení metabolismu, kvůli čemuž v období přechodu často dochází k přibývání na váze, které s sebou pak může přinášet i hypertenzi a kloubní potíže. Pomoci může úprava životního stylu. Vhodné je nechat si sestavit jídelníček odborníkem a zařadit také pravidelný pohyb.
Ženy v menopauze jsou také náchylnější k zánětům močového měchýře a inkontinenci.  „Tato skutečnost je dána především změnou postavy, úbytkem svalové hmoty, nižší elasticitou struktur pánevního dna, změnou životního stylu z aktivního na pasivní a vyšší četností nemocí a operačních zákroků“, dodává MUDr. Jan Pokorný, primář urologického oddělení Nemocnice v Karlových Varech.

Co dělat s inkontinencí?

Inkontinence je nepříjemná, ale řešitelná.
Prvním krokem je používání inkontinenčních pomůcek, posilování svalů pánevního dna, případně vhodně nasazená léčba.
Možné je i chirurgické řešení.
O možnostech léčby je vhodné se informovat u praktického lékaře či gynekologa.

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek