_Víte, jak poskytnout pomoc při epileptickém záchvatu?

Datum publikace: 20.06.2012

Třes, křeče, ztráta vědomí, to jsou pojmy, které si v souvislosti s epilepsií vybaví většina populace. Na otázku co epilepsii způsobuje, jak se léčí a co dělat pokud někdo v našem okolí dostane epileptický záchvat, už odpoví jen málokdo. Výskyt této nemoci přitom neustále roste a s epileptickým záchvatem se může potkat každý.  

Co je epilepsie 

Epilepsie je neurologické onemocnění mozku, které nejčastěji propukne do věku tří let. Charakteristickým projevem nemoci jsou epileptické záchvaty, což jsou relativně rychle ustupující a složité chemické a elektrické výboje v mozku. Záchvat se ojediněle může objevit i u lidí bez této diagnózy, většinou se ale nikdy víc neopakuje. Jednou za život se záchvat objeví u 2 – 5 % populace.
Epilepsie se může vyskytnout ve třech podobách. Jednotlivé druhy se liší průběhem, identifikací i způsobem léčby.
Lidově je epilepsie často označována jako padoucnice.  

Druhy epilepsie:

Primární (idiopatická) epilepsie - primární epilepsie se typicky projevuje v dětství, má genetický původ a pomocí neurologického vyšetření mozku ji není možné odhalit. Tento druh nemoci je věkově vázaný což znamená, že v určitém věku začíná, a také v určitém věku končí.

Sekundární epilepsie - sekundární epilepsie vzniká jako následek poškození mozku diagnostikovaného pomocí neurologického vyšetření. Mezi nejčastější příčiny patří vrozené vývojové vady, metabolické vady, poškození mozku při porodu či úrazy mozku, mozkové nádory a cévní onemocnění.

Skrytá (kryptogenní) epilepsie - příčina vzniku skryté epilepsie není známa. Pravděpodobně však souvisí se strukturální abnormalitou mozkové tkáně.

Jak probíhá epileptický záchvat?

Epileptické záchvaty mohou zasáhnout pouze určité ložisko mozku. Jejich projevem jsou automatické pohyby různého rozsahu, například pomrkávání, pomlaskávání nebo různě složité manuální výkony. Záchvat může postihnout i celý mozek. Generalizovaný záchvat bývá doprovázen ztrátou vědomí trvající několik vteřin a může být spojen se silnými křečemi. Záchvaty se objevují v různé intenzitě ve dne i v noci a obvykle samovolně odezní během několika minut.
Pokud je záchvat nezvykle dlouhý a stav nemocného se během 15 minut nevrátí do normálu, je vhodné zavolat lékařskou pomoc.  Lékaře je vhodné přivolat i v případě, kdy se záchvaty opakují několikrát po sobě, přetrvává porucha vědomí, nebo se dostaví poruchy hýbání či vnímání.
Lékařská kontrola je nutná i v případě, že se nemocný při záchvatu zranil, nebo pokud jde o první epileptický záchvat, eventuálně o novou formu záchvatu. Každý epileptický záchvat by měl být spolu s okolnostmi, za kterých se objevil, charakteristikou a projevem zaznamenán. Díky správné evidenci prodělaných záchvatů pak může ošetřující lékař posuzovat vhodnost léčby, případně zvážit její změnu. 

Možnosti léčby

Léčba epilepsie zahrnuje režimová opatření, úpravu životosprávy s důrazem na pravidelný a dostatečný spánkový režim a léčbu antiepileptiky.
Pacientům se doporučuje, aby se vyhýbali faktorům, které epileptický záchvat vyvolají. Tyto faktory jsou u každého pacienta jiné, může jimi být například nadměrná fyzická či emocionální zátěž, nebo světelné či zvukové efekty. Ve vážných případech, kdy léčba farmaky nefunguje, je možné provést chirurgický zákrok.

Desatero pomoci při epileptickém záchvatu 

Zásady první pomoci mají především chránit před možným poraněním.

  • Pacienta dopravte na bezpečné místo.
  • Odstraňte všechny předměty, o které by se při záchvatu mohl poranit, pozor dejte i na schody, topení a jiné překážky v prostoru.
  • Uložte nemocného do stabilizované polohy na boku či do vodorovné pozice s hlavou na stranu.
  • Dejte křečím volný průběh.
  • V žádném případě nebraňte křečím násilím, například taháním či držením končetin. Průběh záchvatu by se tím mohl zkomplikovat.
  • Při epileptickém záchvatu může pacient zblednout či zmodrat, jde o běžný stav způsobený křečí dýchacích svalů. Nemocného proto nekřiste ani ho nerozdýchávejte.
  • Nesnažte se pacientovi vytahovat jazyk ani mu zabránit v překousnutí jazyka vkládáním různých předmětů jako roubíku, zhoršíte tím přístup vzduchu do dýchacích cest a záchvat tím můžete zhoršit. Spolehlivou ochranu před dušením a překousnutím jazyka poskytne uložení ve stabilizované poloze.
  • Doplňkovým jevem záchvatu může být také zvýšená produkce slin. Slinám je nutné zajistit volný odtok a zabránit jejich vdechnutí.
  • V případě nutnosti zavolejte lékařskou pomoc.
  • Každý epileptický záchvat si spolu s jeho okolnostmi a popisem pečlivě zaznamenejte.

Zdroj: VZP, Baby klub 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek