_Průjmy mohou být banální i vážné
Průjem může mít mnoho příčin. Někdy jde o dietní chybu, virovou či bakteriální infekci, jindy může vzniknout jako reakce na užívání některých léků – například antibiotik.
Děti, zejména ty předškolního věku průjmová onemocnění postihují často. Jejich poznávání světa je totiž založeno na „ochutnávání“ okolního světa. Mají snahu osahat a ochutnat vše, co uvidí. Dospělí nemají vždy šanci je uhlídat, a proto se může stát, že organismus zareaguje právě průjmem.
Při průjmech dochází zejména k dehydrataci organismu a ztrátě minerálů. Je tedy třeba jejich ztrátu nahradit velkým množstvím tekutin – může to být sladký čaj, neochucené minerálky. Na začátku onemocnění doporučují někteří odborníci nasadit tzv. hladovou pauzu, tzn. 24 hodin raději nic nejíst. Potom můžete dítěti uvařit rýžový nebo mrkvový odvar, případně vařené brambory. Vhodné jsou také banány, protože obsahují draslík. Neméně důležité je také přísné dodržování hygienických zásad – důsledné mytí rukou po použití toalety a bezprostředně před přípravou jídla nemocnému. Dobrou pomoc při průjmových onemocněních mohou udělat i preparáty obsahující probiotické kultury.
Většina průjmů nemusí znamenat nic vážného a po nastolením dietních a hygienických opatření si s nimi organizmus poradí sám. Jsou ale případy, kdy průjem může být příznakem jiného onemocnění, nebo jde o akutní stav, který by mohl v případě neodborného léčení přejít do život ohrožujícího stavu. V tomto případě platí, že čím mladší dítě, tím vyšší riziko možných komlikací.
Kdy vyhledat lékaře
Při urputném průjmu, pokud se přidají zvýšené teploty či horečky, objeví-li se krev či hlen ve stolici, či si dítě stěžuje na bolesti a křeče břicha není dobré postupovat v samoléčbě, ale je na místě návštěva lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
Text vznikl ve spolupráci s VZP
