_Proč jsou děti nejvíc nemocné mezi prvním a třetím rokem života

Batolecí věk (1.-3. rok věku) je pro dítě v mnoha ohledech zlomovým. Dítě z převažující mléčné stravy přechází plně na příkrm, začíná se samo pohybovat, začíná navštěvovat dětské kolektivy a začíná se stýkat se širším kruhem rodinných příslušníků. Všechny tyto činnosti vedou k tomu, že je více exponováno mikroorganismům a je jimi více kolonizováno. Nápor na imunitu představuje i očkování živými vakcínami, které je součástí aktivní imunizace.
„Maminky by měly vědět, že je naprosto normální, když dítě, přestože v kojeneckém období je zcela zdravé, v batolecím věku stoná a prodělává kašle, rýmy, respirační či střevní virózy, které jsou mnohdy doprovázeny teplotami a pláčem dítěte. Pokud není nemocnost dítěte nad běžný rámec nemocnosti dětí v tomto věku, nejde o nic mimořádného. Prodělání různých infektů je součástí budování imunitního systému, “ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., imunolog z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Imunita a strava

To, co může významně podpořit rozvoj imunity je správná strava, která úzce souvisí se slizničním imunitním systémem. V kojeneckém období je dítě odkázáno na mateřské mléko, které je zdrojem důležitých ochranných protilátek a živin, např. prebiotik, které přirozeně podporují střevní mikroflóru. S přechodem na příkrmy a pevnou stravu se toto mění. „Naše současná potrava je bezpečná s ohledem na přítomnost patogenních mikroorganismů a je i nutričně dostatečná. Je však zcela nepřirozená s ohledem na stimulaci střevního imunitního systému, chybí v ní totiž přirozené podněty, které poskytují živé mikroorganismy charakteru probiotik a obsahuje také velmi málo prebiotik, které přirozeně stimulují fyziologickou střevní mikroflóru,“ vysvětluje profesor Krejsek.

Běžná dětská strava:

• Neobsahuje probiotické mikroorganismy
• Neobsahuje prebiotické cukry důležité pro střevní mikroflóru
• Zajišťuje pouze nízkou stimulaci imunitního systému

Správné doplnění stravy v době zdraví i nemoci

K zajištění dostatečného množství přirozené mikroflóry, která podpoří imunitní systém dítěte, je proto vhodné do jídelníčku zařadit složku, která bude imunitní systém optimálně stimulovat. „Dostatečné množství prebiotik s optimálním množstvím oligosacharidů GOS a FOS je možné zajistit správným výběrem a podáváním batolecích mlék,“ dodává odborník. Na zajištění dostatečného množství prebiotik a probiotik by se mělo pamatovat jak u zdravého dítěte, tak u dítěte často nemocného. „Velkou zátěží pro vybudování imunity je léčba antibiotiky, která jako nežádoucí vedlejší efekt přináší zničení přirozené střevní mikroflóry. Pokud k tomu dojde, je nutné organismu pomoci dodáním probiotik zvenčí, ve formě stravy, jen tak je možné podpořit fungování imunitního systému,“ dodává odborník.