_Magnetická rezonance v těhotenství

Mezi stále více užívané metody zobrazovací diagnostiky posledních let patří magnetická rezonance (MR, MRI). Toto vyšetření se v některých případech nevyhne ani nastávajícím maminkám…

Datum publikace: 08.03.2014
Magnetická rezonance v těhotenství

Magnetická rezonance patří mezi moderní techniky zobrazovacích metod. S její pomocí lze podrobně vyšetřit měkké a tvrdé tkáně organismu. Principem vyšetření je zobrazení struktur vnitřních tkání organismu pomocí velmi silného magnetického pole, bez použití RTG paprsků. 

Kdy podstoupit vyšetření MR v těhotenství?

S rozvojem zobrazovacích metod je stále více těhotných žen, kterým je v rámci diagnostiky nabídnuto vyšetření MR. U těhotné ženy jsou k vyšetření stejné důvody, jako je tomu mimo těhotenství, nejčastěji jde o vyšetření hlavy a mozku, např. při poranění hlavy či při podezření na anatomické změny v mozku (krvácení do mozku, nádory apod.).
S pomocí MR lze však vyšetřovat i plod. V těchto případech se nejčastěji jedná o diagnostiku poruch centrální nervové soustavy, tj. změn na mozku, nádorů plic či brániční kýly. 

Komplikace vyskytující se v průběhu vyšetření MR

Přestože MR rezonance u většiny pacientů nezpůsobuje žádné potíže, u těhotných maminek může vzniknout nevolnost, která může být způsobena

  • polohou na zádech, při které vyšetření probíhá (zejména po 30. týdnu těhotenství hrozí tzv. syndrom duté žíly, kdy tlak dělohy snižuje průtok krve k srdci)
  • stresem z vlastního vyšetření
  • hlukem, který vyšetření doprovází
  • pobytem ve stísněném prostoru

Vyšetření MR v těhotenství má smysl:

  • pokud přinese více informací než ultrazvukové vyšetření, nebo přinese zásadní doplňující informace k ultrazvukovému vyšetření
  • nelze-li vyšetření z důvodu časové tísně, či vzhledem ke zdravotnímu stavu matky či plodu odložit na dobu po porodu
  • je-li plod dostatečně velký na to, aby zobrazovací technika přinesla požadované informace o jeho zdravotním stavu. Toto je obvykle možné až v druhé půlce těhotenství.
  • pokud přínos vyšetření převazuje nad možnými riziky

Je magnetická rezonance bezpečná v těhotenství?

Pokud nastane okamžik, kdy je nutné využít MR, většina nastávajících maminek se začne ptát na bezpečnost vyšetření.
Vyšetření MR doprovází:

  1. silné působení magnetické pole
  2. silným hluk
  3. podání kontrastních látek umožňujících zlepšení zobrazení.

Výsledky dostupných studií neprokázaly negativní vliv MRI na plod. Ovšem i zde by měla platit určitá pravidla. Zásadní je zejména to, že MR by těhotná žena měla podstoupit pouze na pracovišti, které je na vyšetření gravidních žen vybavené a má s tímto typem výkonu dostatečné zkušenosti.

 1.      Působení silného magnetického pole plod

Vlivu působení silného magnetického pole bylo věnováno několik studií. Negativní vliv na plod ve II. a III. trimestru se prokázat nepodařilo, tj v době, kdy se dnes MRI provádí.
Na druhé straně existuje potenciál negativního vlivu silného magnetického pole na vyvíjející se embryo, tj. na samém začátku těhotenství, zejména při delší expozici. U myších a kuřecích embryí, která byla na samém začátku těhotenství vystavena silnému magnetickému poli po dobu několika hodin, došlo ke zpomalení růstu, k poškození zrakové soustavy a vyšší úmrtnosti.
Závěry ze zvířecích studií ale nelze plošně přenášet na člověka.
Vědci jako jednu z možných příčin poškození embryí uváděli i působení tepla, jež vzniká během výkonu, na tkáně vyvíjejícího se organismu. U lidského organismu by však embryo mělo být před teplem poměrně dobře chráněno svým uložením v dutině břišní, případně vzdáleností od vyšetřovaného místa.
V indikacích, ve kterých se dnes MRI v těhotenství používá je považované za velmi bezpečné.

2.      Vliv vyšších intenzit zvuku na plod

Hlučnost vyšetření MR je způsobena magnetickými cívkami. Laboratorní studie, která sledovala vliv různých intenzit slyšitelného zvuku na plod v děloze, neprokázala riziko akustického poranění plodu.
Mimo laboratorních studií jsou k dispozici i údaje o dětech, které v době svého nitroděložního vývoje vyšetření MR podstoupily. Tato data neprokazují žádný negativní vliv MR na jejich postnatální vývoj.
V současnosti lze tedy tvrdit, že hluk spojený s vyšetřením MR nemá prokazatelně negativní vliv na plod.

 3.      Vliv kontrastních látek na plod

Při MR vyšetření je někdy potřeba aplikovat kontrastní látku, která umožní (lepší) zobrazení některých struktur. Používané kontrastní látky se podávají matce a prostupují do krevního oběhu plodu, odkud se špatně odbourávají. Z toho důvodu se v těhotenství preferuje vyšetření bez kontrastních látek, případně se podávají jen ve vzácných a naléhavých případech.
Podobně je tomu u vyšetření v době kojení. Kontrastní látka má schopnost přecházet do mateřského mléka, odkud by se dostala dále do organismu kojence. Pokud je třeba, aby kojící žena byla vyšetřena s použitím kontrastní látky, je nutné, aby byla seznámena s tím, že po dobu následujících 24 hodin není vhodné, aby kojila. Tuto dobu lze překlenout buď podáním předem odstříkaného mateřského mléka, nebo umělou mléčnou stravou.
Pokud je plánováno, že žena bude vyšetřena MR, je nutné, aby personál předem informovala o tom, že je těhotná a o stupni gravidity, i o tom, že kojí.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek