_Co znamená život s diabetem 1. typu

Datum publikace: 23.01.2012

Diabetes neboli cukrovka je jedním z nejčastějších chronických onemocnění dětského věku. Postihuje zhruba jedno dítě z pětiset, to znamená, že v každé větší škole je minimálně jedno dítě trpící touto nemocí.

Co je dětský diabetes

Diabetes se stále řadí mezi nevyléčitelné nemoci. To znamená, že moderní lékařská věda má možnosti, jak nemoc dostat pod kontrolu či jak zpomalit její rozvoj, ale nemá lék, který by nemoc jednou pro vždy vyléčil. Neuspokojivě léčený diabetes 1. typu významně zhoršuje kvalitu a zkracuje délku života.
Pro dětský věk je typický diabetes 1. typu. Jeho příčinou je poškození tzv. beta buněk slinivky břišní produkujících hormon inzulín, který je nezbytný pro život. K poškození dochází autoimunitním procesem, v jehož důsledku začne imunitní systém napadat vlastní tkáně.
Pokud organizmu chybí inzulín, nedochází ke spalování přijatých cukrů a stoupá hladina krevního cukru. Normální hladiny krevního cukru se nalačno pohybují mezi 3,3 a 5,5  mmol/l, při diabetu jejich hodnoty několikanásobně vzrůstají.

Příznaky nemoci

  •           Nápadně zvýšený pocit žízně – dítě vypije několik litrů tekutiny denně
  •           Časté močení
  •           Nápadná únava
  •           Náhlý úbytek na váze

 

Diagnostika nemoci

Stanovení diagnózy probíhá pomocí vyšetření hladiny cukru z odebrané krve dítěte.

 

Léčba diabetu 1. typu

Léčba diabetu 1. typu spočívá v celoživotním podávání inzulínu nejčastěji ve čtyřech až pěti denních dávkách.
Součástí léčby je dodržování dietních a režimových opatření, která dětem znepříjemňují život- například omezení konzumace sladkého.
Součástí léčebného procesu je tzv. edukace – tedy vzdělávání rodičů a dítěte o povaze a průběhu nemoci a její léčbě. K tomu dochází v rámci úvodní hospitalizace dítěte na specializovaném pracovišti a následně pokračuje po celý život.
K léčbě nedílně patří i následné pravidelné kontroly v ambulancích specialistů, při kterých se hodnotí efekt doporučené léčby zejména na základě měření tzv. glykovaného  hemoglobinu, který je odrazem průměrných hladin krevního cukru v uplynulých týdnech až měsících.
Cílem léčby je dlouhodobé udržení hladiny krevního cukru v optimálním rozmezí.

Možnosti léčby

  • U kojenců a batolat  se inzulín nejčastěji aplikuje pomocí injekčních stříkaček, které umožňují odměření přesných velmi malých dávek.
  • U větších dětí je možné používat inzulínové pero, kterým si mohou buď samy nebo s pomocí rodičů aplikovat inzulín do podkoží stehen, břicha či paží.
  • V některých případech je řešením tzv. inzulínová pumpa, ze které do podkoží nepřetržitě proudí inzulín podle předem nastavených dávek.

 

Komplikace nemoci

Pokud není nastolena správná léčba, či ze strany rodičů nebo pacienta není dodržován léčebný postup, hrozí rozvoj řady zdravotních komplikací.

Mezi nejčastější patří:

  • Poškození až úplná ztráta zraku
  • Poškození ledvin
  • Poškození cév, v jehož důsledku může dojít až k amputaci prstů či končetin
  • Vznik bércových vředů
  • Poškození periferních nervů atd.

 

Hypoglykémie – nízká hladina krevního cukru, stav, který vzniká např. při předávkování inzulínem nebo při sportu
Hyperglykémie – vysoká hladina krevního cukru, stav, který vzniká např. při nedostatku inzulínu nebo po dietní chybě

Kojení a vliv na rozvoj onemocnění

Kojení může z části ovlivnit rozvoj diabetu 1. typu u dítěte. Nejde však o zásadní faktor a jeho efekt se projevuje pouze v rámci jednotek procent. To znamená, že i u dlouhodobě plně kojeného dítěte může dojít k rozvoji této nemoci.

Očkování a rozvoj nemoci

Mezi rodiči panují obavy z toho, že spouštěcím faktorem vzniku onemocnění může být očkování.
Odborníci na toto neumějí dát jednoznačnou odpověď. Vzhledem k tomu, že je ve většině vyspělých zemí (včetně ČR) nastaven celoplošný očkovací plán, není možné zahájit studie zaměřené na vztah očkování a vznik diabetu (v takové studii by chyběla kontrolní skupina neočkovaných dětí).
Odborníci tak tyto obavy nemohou potvrdit, či vyvrátit.

 

Text vznikl ve spolupráci s Doc. MUDr. Zdeňkem Šumníkem z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek