_Cholesterol ohrožuje i děti část I.

Datum publikace: 04.06.2014

Dědičnou dispozici k neschopnosti dostatečně zpracovávat cholesterol, si do života nese zhruba jedno dítě ze 400 – 500. Tato metabolická vada znamená, že dítě má již jako malé zvýšené hladiny celkového cholesterolu v krvi.

 

Vysoký cholesterol je jedním z hlavních rizikových faktorů pro předčasný vznik aterosklerózy, neboli pro zúžení srdečních a mozkových cév v důsledku jeho ukládání ve stěnách malých i velkých tepen. Tento proces započne u postižených jedinců již v dětství, a pokud není včas odhalen a léčen, hrozí dětem, že onemocní kardiovaskulárními chorobami mnohem dříve než jejich zdraví vrstevníci. V nejtěžších případech může infarkt či mozková mrtvice nastat dokonce již v adolescentním věku nebo v rané dospělosti.
Problematika dědičně vysokých hladin cholesterolu v krvi souvisí i s aktuálním životním stylem, který, je-li špatný, průběh onemocnění urychluje. Typické genetické vlohy, neboli mutace si lidé předávali už ve starověku. Jednu z nejhorších forem onemocnění měla nepochybně například egyptská princezna Amose Meritamon. Při zkoumání její mumie se prokázalo, že zemřela na infarkt asi v 16 letech.

Co to je cholesterol

Cholesterol je látka tukové povahy. Každá buňka našeho těla cholesterol obsahuje a potřebuje jej ke svému životu, aby mohla růst a vytvořit si svůj obal. Dostatek cholesterolu je také potřebný pro správný vývoj plodu, především pro mozek a konstituci končetin. Nedostatek cholesterolu ve vzácných případech způsobuje se životem neslučitelná poškození plodu. Stejně tak pokud tělo při nadměrně přísných nízkocholesterolových dietách nedostává potřebné množství cholesterolu, může to u dětí vést k pozastavení jejich tělesného růstu.
Proto je třeba mít stále na mysli, že nadbytek cholesterolu je sice škodlivý, ale jeho nedostatek během doby vývoje dítěte je ještě horší. Lékaři to připomínají například některým maminkám, jejichž manžel či otec zemřel poměrně mladý na srdečně cévní příhodu kvůli neodhalené dědičné hypercholesterolemii. Matky pak z obavy o život dítěte, které zdědilo tuto nemoc, z jeho jídelníčku vyloučí veškerý cholesterol, a paradoxně tak zdraví potomka vážně ohrozí. 

Cholesterol si tvoříme i v těle

Cholesterol, který k životu potřebujeme, si tvoříme ze 2/3 sami v těle velmi složitým procesem (na tvorbě se podílejí játra, nadledvinky, ledviny, střevo aj.). Z 1/3 ho přijímáme potravou, kdy se do organismu vstřebává ze střeva. Vstřebaný cholesterol z potravy se přivádí krví do jater, které pro něj mají na svých buňkách speciální vychytávací zařízení, kterým se říká LDL-cholesterolové receptory. Ty vtáhnou cholesterol do buňky, kde jej rozloží na jiné důležité menší částečky, jež použijí pro sebe a nepotřebné vyloučí žlučí. Rozštěpené součásti cholesterolu pak putují krví k jiným buňkám, které je potřebují na výrobu hormonů, žlučových kyselin, přenašečů, na stavbu buněčných membrán a tvorbu dalších k životu potřebných látek. 

Druhy cholesterolu

Volný cholesterol se v těle vyskytuje jen málo, převážně je navázaný na různě veliké bílkovinné molekuly – lipoproteiny, které ho v organismu transportují tam, kde je potřeba, ale i tam, kde škodí.
Celkový cholesterol: všechny formy cholesterolu nacházející se v krvi. Jeho hladiny jsou snadno stanovitelné jednoduchým biochemickým testem krve. Jeho normální hladiny kolísají v závislosti na věku a pohlaví daného jedince. Stoupají například v pubertě, v těhotenství a ve stáří. Ženy jsou před vysokými hladinami cholesterolu do jisté míry až do menopauzy chráněny působením ženských pohlavních hormonů estrogenů.

LDL-cholesterol (low density lipoprotein cholesterol): je navázaný na středně veliké lipoproteiny, které se vychytávají pouze jaterními LDL-receptory a přeměňují se v jaterní buňce na volnou formu či na žlučové kyseliny. Při zvýšené hladině v krvi nejsnáze proniká cévní stěnou, kde se ukládá a tvoří aterosklerotický plát. Proto se tomuto cholesterolu říká „zlý“.

HDL-cholesterol (high density lipoprotein cholesterol): je vázaný na nejmenší (nejhustší) lipoproteiny, které přenáší cholesterol ze tkání (tedy i z cév) ke konečnému zpracování do jater, a působí tak proti rozvoji aterosklerózy. Říká se mu tedy „hodný“.

 

Zdroj: Nemocnice Na Homolce, Prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc., vedoucí lékař metabolické ambulance Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie
4.6.2014
Cholesterol ohrožuje i děti část II. bude zveřejněna 7.6. 2014, hlavní obsahem dílu je problematika familiární hypercholesterolémie

 

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek