_Virová onemocnění v těhotenství

Pokud těhotná žena onemocní, většinou propadne strachu a panice. Obává se nejen o své zdraví, ale i svého ještě nenarozeného potomka. Jak mohou těhotenství ohrozit virové infekce?

Datum publikace: 16.05.2011
Virová onemocnění v těhotenství

Rozdělení infekčních onemocnění

Infekční nákazy můžeme dělit podle původce jejich onemocnění. Základní rozděleni je na infekce:

  • virové
  • bakteriální
  • chlamydiové
  • mykoplazmatické
  • mykotické a parazitární.

Tato kapitola se zabývá infekcemi vyvolanými viry.

Enteroviry

Enteroviry způsobují různorodá onemocnění, nejčastěji zasahují nervovou soustavu, kardiovaskulární systém a postihnout mohou i kůži, kde se projevují kožními vyrážkami. U části nemocných proběhne nákaza bezpříznakově. Enteroviry jsou velmi odolné. Nákaza probíhá fekálně-orální cestou (viry se vyskytují ve stolici). Typicky tedy tak, že si osoba neumyje ruce potom co byla na stolici. Viry, které ulpí na rukou se přenášejí na okolní předměty (kliky, nábytek, potraviny) a těmi se potom nakazí další osoby.  Další možností přenosu je zalévání zeleniny vodou z řeky, kam se odvádí fekálie. Pokud zeleninu dostatečně neumyjeme a sníme, jsme ohrožení nejen enteroviry, ale i virovou hepatitidou a dalšími velmi nepříjemnými chorobami, které se přenášejí obdobně.

Enteroviry by neměly u vyvíjejícího se plodu způsobit vznik vrozených vývojových vad, avšak v perinatálním období (tedy v době od 38. týdne těhotenství, do ukončeného prvního týdne po narození) může infekce způsobit zánětlivé onemocnění srdečního svalu. 

Virové infekce postihující dýchací cesty (respirační virové infekce)

Viry chřipky a nachlazení ohrožují těhotné zejména v podzimních, zimních a brzkých jarních měsících. Pokud je těhotná očkovaná proti sezónní chřipce, měla by být proti infekci chráněna a pokud by onemocnění dostala, jeho průběh by měl být lehčího charakteru (pozor - účinnost vakcíny proti sezónní chřipce není trvalá, ale má účinnost zhruba jeden rok, kromě toho je vakcína účinná pouze proti těm virům, které jsou vytipované pro aktuální sezónu). Očkování je vždy dobré naplánovat na dobu ještě před otěhotněním. V případě propuknutí chřipkových a respiračních virových nákaz je nutné si uvědomit, že těhotná je k nákaze viry vnímavější, než je její okolí. Chřipkové viry mohou v raných fázích těhotenství znamenat vyšší riziko potratu, pokud těhotná onemocní těsně před porodem, může nákazou onemocnět i novorozenec. U respiračních virů nebylo jednoznačně prokázáno, že by byly příčinou vrozených vývojových vad.

Virus příušnic

Příušnice patří mezi nemoci, proti kterým se plošně očkuje. Jejich výskyt je tedy spíše vzácný. Onemocnění v nízkém stupni těhotenství by mohlo vyvolat potrat. Starší plod by virus neměl poškodit, avšak vysoké horečky, které nemoc mohou doprovázet by mohly být pro plod nebezpečné.

Virus spalniček

Spalničky jsou onemocněním, proti kterému se na našem území plošně očkuje, onemocnění touto nemocí je tak vzácné. Nákaza virem během prvních třech měsíců může způsobit potrat, virus může být i příčinou vzniku některých vrozených vývojových vad, plod mohou ohrozit i vysoké teploty, které nemoc doprovázejí.

Virus zarděnek

Proti viru zarděnek se u nás dlouhodobě očkuje. Onemocnění je tak v celé populaci velmi vzácné. Jedním z důvodů zavedení vakcinace bylo i to, že viry zarděnek mohou velmi vážně ohrozit průběh těhotenství i vývoj plodu. Pro plod je z hlediska poškození nejriskantnějším obdobím doba do konce 16. týdne těhotenství, ale k poškození může dojít kdykoliv v těhotenství. Virus zarděnek může způsobit:

  • samovolný potrat
  • poškození ucha, očí a srdce plodu
  • vývojové vady močopohlavního systému, pohybového ústrojí, poruchy centrální nervové soustavy a vážné vývojové vady zažívacího ústrojí  (například nevyvinutí jícnu)
  • plod může prodělat zánět srdečního svalu a zánět mozkových blan
  • dítě může trpět opožděným zarděnkovým syndromem, který se po narození projevuje opakovanými průjmy, záněty srdečního svalu, záněty mozkových blan a zápalem plic
  • vedle toho může dojít i k tomu, že dítě nemá žádné projevy nemoci, ale po určitou dobu po narození vylučuje z těla virus zarděnek a je tak zdrojem onemocnění pro okolí.
     

Klíšťová encefalitida

Člověk se nakazí přisátím klíštěte. Průběh onemocnění může být velmi vážný. Virus by neměl být příčinou vzniku vrozených vývojových vad, avšak nebezpečné mohou být pro plod vysoké horečky, které onemocnění doprovází. (Další nemocí přenášenou kíštětšm je Lymeská borrelióza - viz Bakteriální onemocnění v těhotenství)

Onemocnění oparem (virus herpes simplex)

je vyvoláno herpetickými viry. Způsobují místní zánět kůže projevující se výsevem drobných puchýřků. Virus je nebezpečný tím, že po jedné nákaze přežívá v těle a při oslabení organismu se opět aktivuje a nemoc opakovaně propuká.

  • Herpes labialis (opary vyskytující se v obličeji a v okolí rtů způsobuje virus zvaný herpes labialis).
  • Herpes genitalis (opar genitální je způsoben virem herpes genitalis)

Pokud má těhotná výsev genitálního oparu v době porodu, je možný přenos na dítě, proto informujte o této situaci svého lékaře, který posoudí, zda je nutné ukončení těhotenství císařským řezem. Onemocnění u novorozence může mít velmi vážný průběh.

Opar pásový (herpes zoster)

Tento virus, herpes zoster, je vyvolavatelem planých neštovic u dětí, u dospělého se projevuje jako tzv. pásový opar. Pokud onemocní těhotná virem v první polovině těhotenství, může dojít přes placentu k přenosu viru na plod a k jeho vážnému poškození. Pokud těhotná onemocní v době tří týdnů před porodem, může dojít k infekci dítěte, projevy pak nastupují během prvních pěti dnů života. 

Infekce cytomegalovirem

Cytomegaloviry patří do skupiny herpetických virů. Onemocnění tímto typem viru je celkem časté. Průběh onemocnění může být mírný, až bezpříznakový, avšak infekce může být velmi nebezpečná pro plod, u kterého může dojít k vážným poruchám zraku a sluchu, k mentální retardaci, vážným poškozením mozku a k motorickému poškození. Zdá se, že vyšší riziko vrozených vývojových vad je u těch dětí, kde matka cytomegalovirem poprvé onemocněla během těhotenství (pokud matka nákazu prodělala před otěhotněním riziko vzniku vrozených vývojových vad, je pravděpodobně nižší). K přenosu nákazy na plod dochází přes placentu. Dítě se může infekcí nakazit i během porodu, v těchto případech by infekce neměla být pro dítě nebezpečná. Prodělání infekce zřejmě snižuje po dobu několika měsíců schopnost otěhotnět.

Mononukleóza a EB viróza

Obě nákazy jsou způsobeny stejným typem viru (jde o viry ze skupiny herpetických virů). Těhotenství by nemělo průběh nemoci zhoršit, u virů nebylo prokázáno, že by ovlivnily vývoj plodu.

Infekce virem HIV (AIDS)

Infekce virem HIV u člověka způsobuje propuknutí nemoci AIDS (Aquired Imunodeficiency Syndrome). Virus přítomný v krvi matky může přejít na plod, u kterého potom propukne onemocnění po narození (tzv. vertikální přenos). Virus HIV může na dítě přejít dvěma způsoby – a to již během těhotenství, kdy virus projde placentou, nebo během porodu. Těhotná nakažená HIV by měly být vedena na speciálním pracovišti pro HIV nemocné a rodit by měla v zařízení, kde mají s těmito pacientkami zkušenosti a kde mohou poskytnou pomoci jak ženě, tak dítěti. V Praze je to nemocnice na Bulovce. Přenos onemocnění na plod lze účinnou léčbou a preventivními opatřeními snížit pod 2 procenta, tj. že se nakazí jen méně jak dvě děti ze sta. 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek