_Úvod

Jóga je prožití a uvědoměníVětšina lidí si pod pojmem "yoga" představí fyzické cvičení asán-pozic. Ale to je jen zlomek jógínské praxe.

Datum publikace: 17.04.2012
Úvod

 Jóga je prožití a uvědomění

Většina lidí si pod pojmem "yoga" představí fyzické cvičení asán-pozic. Ale to je jen zlomek jógínské praxe.
Termín "YOGA" se ze sánskrtu (řeči jógy) překládá jako spojení, harmonie, připoutání k sobě, unie. Ale co vlastně spojujeme, a proč se to jeví jako rozpojeno? Spojujeme tělo a mysl. Hmm, není to málo? Když tělo a mysl nebude, a to víme s určitostí, že jednou nebude, pak už není co spojovat? Dobrá, spojíme tělo, mysl a duši. To už je lepší, ale když nebude tělo, mysl, tak duše taky nebude, neboť pak už nemá, kde by přebývala. Znamená to snad, že není? Když nebude, znamená to, že nikdy prokazatelně nebyla? Odkud duše pochází? To už je dle mého názoru lepší směr, kam se dívat.
Podle učení jógy duše (atmán, neboli individuální duše jiva-atmán) je součástí Brahmánu (tady bych pro začátek zůstala u termínu Bůh, někdo používá výrazy supervědomí, nejvyšší univerzální já param-atmán). Duše je jako krystalek soli, který se po opuštění těla rozpustí zpátky v Brahmánu, tak jako se sůl rozpouští ve vodě. Jednou se mi dostalo i přirovnání, že duše (naše malé "já") je jako vzduch v bublině, Brahmán je vzduch kolem i vně, a až bublina praskne, tak se smísí zpátky dohromady, protože odtamtud přišel v prvé řadě. Zajímavá vizualizace…
Nicméně zpátky k termínu "YOGA". V Jóga Sútrách (základní text každého jogína) nám Patandžali říká v knize první, sútra 2:
"YOGAS CITTA VRTTI NIRODHAH" - překládáno různě, ale to je u spirituálních textů běžné ne-li povinné, protože každá duše je jiná, individuální, a když řeknu např. slovo květina, každému se vybaví něco jiného.
Yoga - jóga, citta - mysl, myšlenky, vrtti - vlnky, fluktuace, kolísání, proudění, nirodhah - zánik.
Nejčastějším překladem bývá - yoga nastává, když zastavíme  - ovládneme tok mysli (naše myšlenky). Nebo, jógu poznáme, ochutnáme, když mysl unavíme a nemyslíme vůbec na nic.
Sri Pattabhi Jois (zakladatel Ashtanga Yoga Institute v Mysore, jeden z učitelů mých učitelů) říká, že jóga je stav, kdy nepotřebujeme vůbec nic. Shyamdas říká (mezi mnoha jiným, podle mého názoru je osvícený, polovině věcí, co říká nerozumím, tak hluboko ponořená zatím nejsem), že jóga znamená být vyvážený (balanced v AJ) ve všech situacích, v kterých jsme zúčastněni a v srozumění s tím, že je pouze jedna dharma. Proto Manorama (další z mých učitelů, kterou mi bylo požehnáním poznat) říká, "stay on the point", zůstaňte zaměřeni pouze na jedno, a to jedno je...ááno, pro velký úspěch, vaše pravá podstata, Bůh.

Cíle jogínské praxe

A cílem celé jógínské praxe není, jak se mylně domníváme zdravé tělo, zdravý duch, štěstí, věhlas, moc, krásné tělo, věčné mládí, toto jsou pouze doprovodné efekty (jako je doprovodným efektem ohně světlo a teplo), jakkoliv ovšem pro nás příjemné, ale osvobození se od pozemského, mondénního způsobu bytí a pochopení univerzálního Já, jeho prožití a uvědomění. Neznamená to, že musíte odejít do hor, pořídit si světské roucho, sednout si do lotosového květu a čekat až vás osvítí, ale že jógu, Kršnu (tak jak říká v Bhagavad Gitě Kršna Ardžunovi) máte přímo před sebou, jen musíte vědět, kam se dívat. A kam se díváte ještě neznamená, že víte, na co se díváte (slova Sri Nisargadatta Maharaj, Integrál Jóga, guru mého guru).  Až toto pochopíme, staneme se osvíceným, staneme se jivan (individální duše) mukta (osvobození).
Jak k tomu ale dojít, to už nám nabízí jóga-učení. To, které musíte studovat, praktikovat, cvičit. A tu práci za vás nikdo jiný neudělá. Od dobrého učitele dostanete papír a tužku, psát už musíte sami, a to svůj příběh, svůj prožitek, své vědomí a své spojení s nejvyšším. Jóga je praxe, praxe a ještě jednou praxe. Ve skriptech je praxe popsána, a to i s výsledky. Jaké praktiky nám nabízí Patandžali, jaké vysvětlení podávají Védanty a jaké Bhagavad Gíta, o tom někde jinde.

Autorka textu Mgr. Andrea Smékalová

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek