_Průjmy pomůže zastavit přírodní jíl

Dovolené v Česku i zahraničí může velmi rychle pokazit průjem. Jak se mu bránit poradil MUDr. Marek Beneš, gastroenterolog z kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Datum publikace: 18.06.2012

Co je nejčastější příčinou průjmu? 

Průjem může mít několik příčin – infekční průjem je způsoben viry či bakteriemi, které poškodí střevní buňky a tak sliznice tlustého a tenkého střeva produkuje více tekutiny. Dále jsou průjmy osmotické – tzn. takové, kdy jídlo díky své vyšší osmotické aktivitě působí jakési „nasávání“ vody ze střevní sliznice (např. průjmy po sladkých žvýkačkách), toxické průjmy jsou způsobeny toxiny ve stravě, tělo se snaží toxiny zředit a secernuje tekutiny do střeva. Je však mnoho dalších příčin a mechanizmů vzniku průjmu.   

Jaké zdravotní komplikace může způsobit průjem? 

Při průjmu dochází velmi často k rychlejší dehydrataci organismu a ztrátě důležitých minerálů, například draslíku, kterými jsou ohroženi zejména starší lidé a malé děti. Proto je potřeba při průjmech hlídat dostatečný příjem tekutin (u dospělého jsou to až 4 litry tekutin denně) a doplňovat minerály.
Nejlepší prevencí průjmů je dodržování základních hygienických pravidel a to nejen u malých dětí. Druhou zásadou by mělo být zejména v letních měsících prověření čerstvosti potravin a vyhýbání se občerstvení, nápojům nebo zmrzlině, u kterých nemáte jistotu nezávadnosti. 

Jak je možné řešit problém s průjmem u malých dětí?

Průjem u malých dětí je závažný příznak, který může rychle způsobit dehydrataci (odvodnění) dítěte. Proto je obecně doporučováno, aby v případě průjmu u nejmenších dětí (do 3 let věku) rodiče vždy navštívili dětského lékaře. Ten zhodnotí stav pacienta a doporučí vhodnou léčbu zaměřenou zejména na hydrataci. K léčbě je možné u takto malých dětí také využít některý z volně prodejných léků, například obsahujících přírodní jíl, který má práškovou formu a je tedy možné ho dítěti přimíchat do nápojů a tuhé nebo polotekuté stravy. 

Průjem může postihnout i těhotné ženy, jakby měly postupovat ony?

Těhotným a kojícím ženám bych jednoznačně doporučil nějaký přípravek ze skupiny adsorbencií, nejlépe opět přírodní čištěný jíl. Jeho velkou výhodou je, že se nevstřebává do organismu a tudíž nemůže ohrozit život a zdraví plodu. Dlouhotrvající obtíže spojené s horečkami nebo zvracením je nutné konzultovat s lékařem, protože rychlá ztráta tekutin a dalších důležitých živin by mohla ohrozit život matky i dítěte.  

 

Průjem během dovolené v exotických zemích bývá častým námětem debat po návratu z dovolených. Jak je možné těmto příhodám předejít?

Pokud cestujete do exotických zemí, je nutné se zaměřit především na pitný režim a při jeho dodržování používat pouze balené vody, které by měly být po otevření rychle spotřebovány, aby nedošlo ke kontaminaci nebezpečnými bakteriemi. Veškeré ovoce a zeleninu doporučuji před konzumací omýt balenou vodou a oloupat. Pokud je to možné, vyhýbejte se konzumaci ovoce a zeleniny bez slupky. Střevní potíže mohou způsobit i místní jídla, na která není naše trávení zvyklé. Proto je dobré pečlivě vybírat restaurace a místa, kde budete jíst.

Jak by se mělo postupovat v léčbě průjmů? 

Doba pro samoléčbu průjmů se udává přibližně 7 dní. V případě, že se ve stolici objeví nějaké varovné příznaky, například krev, je nutné navštívit lékaře ihned.
Lékaře je třeba ihned vyhledat i tehdy, objeví-li se horečky či zvracení.
Z diet se doporučuje dieta bez tuků a bez cukru, malým dětem je možné sladit hroznovým cukrem. 

V minulosti se střevní potíže řešili používáním živočišného uhlí, v současnosti se doporučuje přírodní jíl. V čem se tyto přípravky liší?

Oba přípravky jsou ze skupiny adsorbencií, tzn., jsou schopny zachytávat škodlivé bakterie, viry i jiné toxické látky. Výhodou přírodního čištěného jílu ve srovnání s živočišným uhlím je, že nebarví stolici na černo a tím nemaskuje skryté nebezpečné krvácení. Přírodní jíl se také nevstřebává do organismu, tudíž jej mohou užívat i těhotné nebo kojící ženy. Samotné užívání přírodního čištěného jílu je pro pacienta jednodušší, stačí jen 3 až 6 sáčků denně, které je možné nasypat do sklenice vody a vypít. U živočišného uhlí se musí užít až 40 tablet denně, které je nutné rozkousat, rozdrtit nebo rozpustit. Jeho podávání může být tedy problematické především u malých dětí.

Je bezpečné užívání přípravků proti průjmu, které zastaví či zpomalí činnost střeva a tím i zastaví průjem? Kdy je možné je použít?

Přípravky zpomalující či zastavující pohyb střev, tzv. antimotilika (antipropulzíva), jsou při léčbě průjmů vhodné pouze krátkodobě. Délka jejich užívání nemá překročit 48 hodin. Pokud by se u pacienta objevilo například zánětlivé střevní onemocnění (toxické megakolon) nebo porucha pasáže střevem, která je způsobená poruchou střevní svaloviny (paralytický ileus), je podání léků ovlivňující pohyb střev pro pacienta nebezpečné. Jejich používání bych doporučil pouze v akutních případech, kdy je obtížné najít toaletu. Podávání těchto léků dětem mladším 12 let je nezbytně nutné konzultovat s lékařem.

Co je možné si představit pod pojmem chronický průjem? 

Chronický průjem je definován jako průjem trvající déle než 2-4 týdny, na který nezabírají běžně používané protiprůjmové léky. Většinou může signalizovat nějaké závažné onemocnění, například Crohnovu chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. S chronickým průjmem se také potýkají lidé po operaci žaludku, střeva nebo žlučníku. V některých případech jsou na vině léky, například užívání antibiotik, nebo nadměrné používání projímadel, které poškodí přirozený proces trávení. Pacienta, kterého trápí dlouhodobý průjem, je nutné důkladně vyšetřit, stanovit přesnou diagnózu a zvolit individuální terapii.



 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek