_Jsou prvorozené děti chytřejší?

Vztahem mezi pořadím narozených dětí v rodině a výškou jejich IQ se zabýval už v roce 1874 Francis Galton, který studoval život180 významných vědců z různých vědních oborů. Galton si při své práci všiml toho, že 48 procent jím studovaných osobností jsou prvorození synové.

Datum publikace: 02.03.2012
Jsou prvorozené děti chytřejší?

Galton, přestože jeho bádání nemělo zcela objektivní kritéria, byl první, kdo poukázal na zajímavou okolnost, která může dítě ovlivnit. (Galton ve své práci pracoval výhradně s faktorem prvorozených synů, nikoli prvorozených dětí v rodině. Pokud se jako první čtyři děti v rodině narodily dcery a až pátý přišel na svět syn, Galton syna stále vedl jako prvorozeného syna, nikoli jako páté narozené dítě v rodině. Tím byly jeho výsledky značně zkreslené).
Vztahem mezi pořadím narozených dětí a jejich úspěšností se následně zabývala celá řada vědců. Mnozí z nich se ve svých studiích shodovali s Galtonem – prvorození synové patří častěji mezi nositele Nobelovy ceny (Clark & Rice, 1982), jsou mezi skladateli klasické hudby (Schubert, Wagner & Schubert, 1977) a patří i mezi známé psychology. Studium 314 významných osobností 20. století ukázalo, že 46 procent z nich bylo skutečně prvorozenými dětmi. (Goertzel, Simonton ).
Server www. indiana.edu, který se tématu věnoval, upozorňuje i na fakt, že vztah mezi prvorozením a úspěchem je značně podmíněn oborem, kterému se jedinec věnuje.

Klasické studie

V roce 1973 Lillian Belmont a Francis Marolla zveřejnili studii, která se zabývala vztahem velikosti rodiny, pořadím narozených dětí a výsledky inteligenčních testů.
Výsledky práce shrnuli vědci takto:

  1. Děti z velkých rodin mají sklon ke slabším výsledkům inteligenčních testů.
  2. V rodinách všech velikostí byly výsledky prvorozených dětí v testech lepší, než byly výsledky druho a následně narozených dětí. Pokles této úrovně schopností byl úměrný pořadí narozeného dítěte (prvorozené dítě mělo lepší výsledky, než druhorozené. Druhorozené mělo lepší výsledky než dítě narozené třetí v řadě.)
  3. Se zvýšením počtu dětí v rodině dochází k poklesu výkonu testů u konkrétního dítě v pořadí. Jinými slovy, u rodiny se třemi dětmi se očekává, že třetirozené dítě bude mít vyšší bodové ohodnocení, než dítě narozené také jako třetí v pořadí ale ve čtyřdětné rodině, třetirozené dítě v rodině se čtyřmi dětmi bude mít vyšší výsledky, než třetirozené dítě v rodině s pěti dětmi.

S tímto závěrem se však řada vědců neztotožňuje. Odborníci říkají, že není přímý důkaz toho, že by pořadí, v jakém se děti v rodině narodí, mělo nějak ovlivnit jejich IQ.

Něco na tom být ale může

Sociologové, kteří se snaží najit klíč, podle kterého by bylo možné určit vztah mezi pořadím dětí a jejich IQ přišli s hypotézou, která poukazuje na vztah mezi inteligencí rodičů, sociálním zázemím, počtem dětí v rodině a jejich IQ.
Zastánci teorie upozorňují na to, že lidé s nižším IQ a ze slabších sociálních vrstev mají větší sklony k zakládání velké rodiny s mnoha dětmi. Pokud by se toto tvrzení potvrdilo, dalo by se předpokládat, že IQ v této populaci bude mírně klesat vlivem působení genetických faktorů.

Proč by prvorození synové měli mít vyšší IQ

V roce 1874 Francis Galton přišel s několika důvody, které měly být příčinou úspěšnosti prvorozených synů

  1. Rodiče prvorozeného syna měli po celou dobu jeho studií k dispozici dostatek finančních prostředků a prvorozené dítě proto mohli dlouho podporovat (další synové na tom již mohli být v rámci rodinných financí vždy jen hůř – v době vzniku studie toto mohlo u určité skupiny obyvatel skutečně platit)
  2. Prvorozené děti mají oproti svým mladším sourozencům výhodu v tom, že je rodiče berou více jako své společníky, prvorozené děti tak mohou být zodpovědnější.
  3. Prvorozeným dětem v chudších rodinách bývá ze strany rodičů věnována delší dobu větší pozornost. 

Pozdější studie z roku 1975, 1976 a 2000, na kterých se podílel RB Zajonc a Markus nabídly další vysvětlení.

  1. Prvorozené děti mají velkou výhodu v tom, že se po nějaký čas nemusejí o pozornost rodičů dělit se žádným ze svých sourozenců. Tato výhoda se později žádnému narozenému dítěti nikdy nenaskytne.
  2. Prvorozené děti jsou více vystaveni jazyku a komunikaci s dospělými. Později narozené děti ve své blízkosti vždy mají sourozence, kteří s nimi komunikují méně vyzrálým projevem. S narůstajícím počtem dětí v rodině se komunikační prostředí kolem narozeného dítěte stává stále nezralejším. To může potvrzovat závěry studií, které říkají, že s počtem dětí v rodině dochází ke snížení IQ později narozených dětí.
  3. V mnoha případech dochází k tomu, že k zakládání velkých rodin dochází ve společnosti slabších sociálních vrstev, to může vysvětlovat rozdíl mezi IQ prvorozených dětí z malých a velkých rodin.
  4. Prvorozené děti musejí častěji odpovídat na otázky svých mladších sourozenců. Zdá se, že tato skutečnost funguje u starších dětí jako druh sebevzdělávání a pomáhá staršímu dítěti v rozvoji verbálního projevu. Z této okolnosti může vždy čerpat pouze starší sourozenec, jen ve mizivých případech dojde k tomu, že mladší dítě má možnost v nějaké oblasti poučit svého staršího sourozence. To může být příčina i toho, proč mladší děti nemívají vyšší IQ než jejich starší setry či bratři. 

Je výška IQ skutečně rozhodující?

Pokud některé studie naznačují, že prvorozené děti mají skutečně vyšší IQ, zůstává otázkou, zda je toto pro dítě rozhodujícím faktorem.
Výzkumy například ukazují, že inteligence není nejdůležitějším faktorem při dosahování úspěšnosti.
Některé studie ukazují, že osobností znaky člověka jako je svědomitost, otevřenost, schopnost seznámit se jsou 10 krát důležitější než výška IQ.
Studie naznačují, že výhoda prvorozených dětí je velmi malá. Body, které si tímto prvorozené děti „mohou nahnat“ ,nejsou v celkovém hodnocení a schopnosti jedince uspět příliš významné.

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek