_První pomoc při krvácení z otevřené rány

Krvácení z otevřené rány je poměrně běžnou záležitostí a v životě se s ním člověk setká často. Jak správně ošetřit krvácející ránu? A kdy je nutné volat záchranáře?

Datum publikace: 11.10.2018

Při vnějším krvácení, tedy v případech, kdy krev vytéká z otevřené rány pryč z těla, nezáleží na tom, zda je krvácení tepenné nebo žilní. V obou případech platí, že krvácení je nutné zastavit. 

  • Na krvácející ránu přiložte tlakový obvaz (v nejvyšší nouzi lze použít čistý látkový kapesník, plenu, šátek, ručník apod.).
  • Jestliže krev po obvázání prosakuje, přidejte další vrstvu.
  • Je-li rána na končetině, zvedněte ji tak, aby rána byla nad úrovní srdce, a tím zmírníte krvácení.
  • Škrtidlo se používá pouze ve výjimečných případech, a to když ani po přiložení tří vrstev tlakového obvazu krvácení neustává.
  • Většinu krvácení lze dobře zvládnout s použitím tlakových obvazů.

Pokud tlakové obvazy nepomohou (např. při amputačních poraněních – autonehoda, úraz při práci s ostrými noži, pilami a podobně), je na místě použít škrtidlo. To se používá pouze na končetině nad ránou směrem k srdci:

  • v případě předloktí nad loktem,
  • v případě lýtka a holeně v horní části stehna.

Škrtidlo nepovolujte a znovu nepřikládejte.

Tepenné krvácení

Je nejzávažnějším druhem krvácení, při němž velmi rychle dochází ke krevním ztrátám.

Krev z rány stříká a proud kopíruje srdeční stahy.

První pomocí je stlačení tlakového bodu, který zamezí dalšímu vypuzování krve z rány.

Končetinu zvedáme do výšky.

Těmito kroky by mělo dojít ke zmírnění krvácení. Dále pokračujte dle doporučení výše a přiložte tlakový obvaz.

Tepenné krvácení si zaslouží ošetření lékařem.

Žilní krvácení

Krev z rány vytéká pomalu a plynule.

Ošetření rány vychází z jejího rozsahu a hloubky. První pomoc může začít přiložením tlakového obvazu, případně zvednutím končetiny, je-li úraz na ní.
Další postup první pomoci je uveden výše.

V případě velké rány, je na místě ošetření lékařem.

Vlásečnicové krvácení

Doprovází drobná zranění běžného typu, patří mezi ně různé drobné odřeniny, škrábance a podobně.
Zranění většinou vyžaduje jen vyčištění a dezinfekci rány, případně její krytí. K zástavě krve obvykle dochází spontánně.

___FG__

Kdy volat záchrannou službu

  • Když rána krvácí masívně
  • Když z rány masívně „stříká krev“
  • Když dojde k amputaci končetiny či její části
  • Když poraněný upadá do bezvědomí
  • Když je zasažena část hlavy, krku či břicha hlubokou bodnou či řeznou ránou

Z praxe záchranáře

Někdy za záchranu života vděčí člověk náhodě a všímavosti druhých. „Je to pár let zpět, co jsme v noci vyjížděli do restaurace. Personál volal s tím, že u nich došlo ke zranění, kdy opilec rozbil půllitr a sám sobě rozřízl dlaň, ze které masívně krvácel. Než jsme však stačili dojet, tak se pán vytratil. Záchranka se proto otočila a vrátila se zpět na základnu. Během půl hodiny na dispečink volal vrátný z nedaleké ubytovny. Říkal, že kolem recepce šel člověk, kterému masívně tekla krev z ruky. Tak jsme vyjeli znovu,“ popisuje Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska ZZS SČK.
Vrátný nevěděl, kam přesně poraněný pán šel, tak záchranáři šli po krvavých stopách, které vedly dlouhou chodbou i po schodech. „Došli jsme k pokoji, který byl otevřený, a v posteli ležel zraněný člověk. Kromě toho, že byl opilý, tak ztrácel vědomí v důsledku velké ztráty krve. Zraněného jsme na místě ošetřili, dali mu tlakový obvaz, infuzi a odvezli ho do nemocnice. Pokud by vrátný nezavolal, muž by vykrvácel ve spánku,“ vysvětluje záchranář.
Vykrvácení ve spánku hrozí i po vytrhnutí zubu. „To se před časem stalo paní z Nymburska. Dopoledne jí lékař vytrhl zub. Rána jí celý den masívně krvácela. Paní si šla večer lehnout a ráno ji našla rodina mrtvou, vykrvácela ve spánku z rány v ústech,“ komentuje záchranář.
Rány, ani ty zdánlivě drobné, by lidé neměli přehlížet. Pokud by si paní během dne došla k lékaři, aby se jí na ránu podíval, tak by k vykrvácení s největší pravděpodobností nedošlo.

 

Na vzniku textu se podílel Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Autor: Barbora Neuberegerová




Docent MUDr. Roman Šmucler, CSc., je přední český stomatolog, stomatochirurg, odborník na laserovou a estetickou medicínu a vysokoškolský pedagog.  Vedle své lékařské dráhy se věnuje i oblasti byznysu a je majitel Kliniky a institutu estetické medicíny Asklepion.  Od září 2017 stojí v čele České stomatologické komory.
Je spoluautorem několika odborných knih zaměřených na stomatochirurgii a léčbu onkologických onemocnění hlavy a krku a knihy o estetické medicíně. Publikuje a přednáší doma i v zahraničí.


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek