_Leží, leze, chodí!
V kojeneckém období je vývoj dítěte poměrně rychlý. Ke konci prvního roku života či začátkem roku druhého by již dítě mělo dokázat samostatný vzpřímený postoj, mělo by umět záměrně uchopovat a pouštět předměty. Praktickou inteligenci má rozvinutou natolik, že je připraveno pro zahájení řečové komunikace.
Kojenecké období (29. den – 1. rok)
Na počátku kojeneckého období dítě tráví většinu času vleže na zádech, ještě samostatně neudrží hlavičku. Tříměsíční dítě se však již dokáže v poloze na břiše podepřít na loktech zvednout hlavu šikmo vzhůru. Dítě rádo sleduje, co se děje kolem, stále je ale jeho pozornost omezena vzdáleností. Nejlépe miminko zaujme lidský pohyb. Velice radostnou událostí vrodině bývá první dětský úsměv, kterým dítě reaguje na nějakou radostnou sociální situaci.
Ten přichází mezi 1. a 2. měsícem života.
Kolem 4. měsíce se dokonce dokáže usmát na svůj vlastní obraz v zrcadle.
Kolem dvou měsíců si zkouší samo pro sebe broukat, zkoumá vlastní hlasové možnosti.
První velký pokrok
Mezi 4. a 5. měsícem života již dítě udrží značnou část své váhy, je-li drženo v podpaží ve vzpřímené poloze. Vsedě (sed s oporou) dokáže udržet i hlavičku. Pokud bude mít ve své blízkosti dítě umístěné hračky, začne se jich po nich „natahovat“ nejen zrakem, ale i rukama. Předměty, které se mu do ruky dostanou, bude zkoušet strkat i do pusinky, proto by výběr hraček měl být opatrný.
Pokud se na pětiměsíční dítě přijde podívat návštěva, může být zdrženlivé a při dotyku této osoby může i kňourat. Je však vhodné dítě již od začátku zvykat i na jiné lidi, než na členy domácnosti.
Půl roku života
Šestiměsíční dítě již dokáže chvilku sedět samostatně s roztaženýma nohama pokud se před sebou opírá o ruce.
Ve stoje se již výrazně vzpírá, držíme-li ho v podpaží. O měsíc později dokážou některé děti stát samostatně, držíme-li je za ruce. Leží-li na břiše, zkouší se vzpřimovat na rukou i nohou. Předměty uchopuje již jen jednou rukou (až do této chvíle používalo pro úchop ruce obě). Uchopenou hračkou již více manipuluje, bouchá hračkou o podložku, třepe s ní a překládá ji z ruky do ruky.
Schopnost vnímání se u šestiměsíčního dítěte zlepšuje a zraková ostrost je již téměř stejná, jako u dospělého člověka. Mezi 6. a 7. měsícem dítě začíná vyslovovat slabiky (ba, da), dokáže i různé zvuky napodobovat.
Svět zblízka
Výrazným zlomem je v životě kojence 8. - 9. měsíc, ve kterém již dítě dokáže sedět vzpřímeně a libovolně dlouho.
Tak se mu rozšíří komunikační možnosti, protože svět již vidí v horizontální rovině. Leze, může tak získat do rukou i hraček, které zatím byly mimo dosah. Samostatně si dokáže v ruce držet i lahvičku či rohlík.
Dítě se již dokáže samostatně vytáhnout na nohy například pomocí mřížky u postýlky. Je proto důležité postýlku zabezpečit tak, aby nepřepadlo. Touto dobou se již dítě začíná zajímat na rozdíl od předešlého období o drobné předměty (drobečky, řetízek na krku matky, …). Děti začínají rozumět jednoduchým výzvám („udělej pá-pá“, „paci-paci“), může se objevit i první slůvko jednoduchého významu (ba znamená bác, tedy spadnutí). Individuální variabilita vývoje dětí bývá však velice široká.
První narozeniny
První rok dítěte bývá v rodině patřičně oslaven. Dort a na něm hořící jedna svíčka, která často znamená první krůčky dítěte či první slůvka. Je však důležité zdůraznit, že tyto aktivity dosud nejsou zcela dokonalé a dítě čekají ještě dlouhé měsíce tréninku a prozkoumávání.
S tím souvisí i hra, roční dítě si předměty a okolí převážně prohlíží a osahává, přesto již rozlišuje hračky podle jejich vlastností, např. gumovou hračku mačká, aby pískala, autíčko popostrčí, aby jelo a hřebínek přikládá k vlasům své matky či vlastním.
Text vznikl ve spolupráci se specialitkami v oboru dětská psychologie PhDr. Ivanou Kubešovou a Lenkou Kubešovou.