Antikoncepce je v moderním světě jednoznačně nejspolehlivějším způsobem, jak mohou ženy zodpovědně ovlivňovat své sexuální a reprodukční zdraví. Nechtěná těhotenství totiž představují vysokou emocionální zátěž pro těhotné ženy a jejich rodiny a mohou se sebou nést i zdravotní komplikace. V největším riziku jsou zejména mladé dívky a ženy. I když je vaší dceři třeba teprve 16 let, je poměrně vysoká pravděpodobnost, že již začala sexuálně žít. Jak totiž zjistil průzkum vzdělávací platformy Fórum antikoncepce, 61 % českých dívek zahájilo sexuální život v šestnácti letech či dříve. 20 % žen se však při prvním pohlavním styku nijak nechránilo, případně spoléhaly na přerušovanou soulož či výpočet plodných a neplodných dnů. Pokud je vaše dcera otevřená rozhovorům o zdraví a sexualitě, může být jedině prospěšné s ní prodiskutovat, co vše o antikoncepci ví, a jaký je její postoj. Nejvíce dotazů a nejasností panuje ohledně hormonální antikoncepce. Pokud považujete některou z metod hormonální antikoncepce jako vhodnou volbu, přečtěte si několik nejčastějších mýtů a jejich vysvětlení, abyste jako matka dokázala své dceři co nejlépe poradit.
Mýtus 1: Hormonální antikoncepce zvyšuje tělesnou hmotnost
Snad nejrozšířenější obavou mladých žen je, že po hormonální antikoncepci ztloustnou. V mládí se představa příbytku váhy pochopitelně nelíbí nikomu, a tak není divu, že se vinou této obavy řada žen a dívek rozhodne hormonální antikoncepci neužívat. Jedná se ale o mýtus, který není založený na žádných faktech a odborné studie jej vyvracejí. „Již v roce 2011 bylo analyzováno 49 studií, které porovnávaly vliv různých metod antikoncepce na hmotnost uživatelek oproti placebu (kontrolnímu vzorku bez účinné látky). Z této rozsáhlé analýzy vyplynulo, že kombinovaná hormonální antikoncepce, obsahující estrogen i progestin, nezpůsobovala přibývání na váze. Další analýza 22 studií, které se zabývaly vlivem čistě progestagenní antikoncepce (obsahuje pouze progestin) na tělesnou hmotnost, vyšla v roce 2016. Autoři dospěli k závěru, že míra důkazů o vlivu této antikoncepce na hmotnost uživatelek je velmi nízká,“ komentuje jednu z nejrozšířenějších obav MUDr. Petr Křepelka, Ph.D., z Ústavu pro péči o matku a dítě.
Mýtus 2: Antikoncepční tablety se musí užívat přesně ve stejnou dobu
Požadavek užívat hormonální antikoncepci ve stejnou denní dobu platil pouze pro starší typy čistě progestagenní antikoncepce, která už na našem trhu není k dispozici. Kombinovaná hormonální antikoncepce je vysoce účinná i tehdy, pokud se užívá s menší přesností. Tolerance je zpravidla několik hodin, nicméně je potřeba, abyste se poradila se svým lékařem, který přesně ví, jaký typ antikoncepce užíváte.
Mýtus 3: Dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce snižuje plodnost
Žádná z metod kombinované a progestagenní hormonální antikoncepce neovlivňuje funkci rodidel, pokud je vysazena. Ovulace a plánované početí mohou nastat u zdravých a plodných žen během prvního menstruačního cyklu po vysazení antikoncepce. Jedinou výjimku představuje injekční hormonální antikoncepce, kdy se v organismu ukládá depotní medroxyprogesteron-acetát a po vysazení může ještě zhruba 6–9 měsíců potlačovat ovulaci. Může se ale stát, že měla žena sníženou plodnost již před nasazením hormonální antikoncepce, nebo poklesla v průběhu jejího užívání vlivem jiných faktorů. Řada žen v takovém případě pak dává sníženou plodnost do souvislosti s užívanou hormonální antikoncepcí, která však sama o sobě plodnost zhoršit nemůže. Naopak, každá efektivní antikoncepční metoda reprodukční zdraví ženy chrání, protože vyloučí případy nechtěných těhotenství, která mohou mít i negativní zdravotní aspekty.
Mýtus 4: Nové přípravky hormonální antikoncepce jsou méně bezpečné
Moderní přípravky kombinované hormonální antikoncepce mají velmi nízký obsah hormonů. Některé studie sice dokládají, že užívání moderních přípravků s obsahem určitých progestinů je spojeno s vyšším rizikem žilní trombózy, což je ucpání žilního řečiště krevní sraženinou (trombus). V praxi je však riziko mnohem nižší, než je tomu u žilní trombózy související s těhotenstvím, porodem a šestinedělím.
Mýtus 5. Nitroděložní antikoncepce není nevhodná pro ženy, které doposud nerodily
Ať už jde o nitroděložní tělísko s aktivní mědí, nebo nitroděložní systémy s levonorgestrelem, tato metoda je vhodná pro všechny ženy. Moderní nitroděložní tělíska jsou totiž konstruována tak, aby je bylo snadné zavést i ženám, které dosud nerodily. Navíc bylo prokázáno, že nitroděložní antikoncepce nezvyšuje riziko pánevního zánětu uživatelek.
Mýtus 6: Při absenci cyklického krvácení chybí tělu „očistná funkce menstruace“, proto je potřeba alespoň „pauzu“
Menstruace má význam jen pro reprodukci. Ženy, které užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, mají jiný typ děložní sliznice, u které není cyklické krvácení potřeba. Vynechání krvácení nikterak negativně neovlivňuje obecné či reprodukční zdraví ženy. Antikoncepční metoda by měla být podávána vždy, pokud si žena nepřeje otěhotnět. Její vysazení je racionální pouze tehdy, pokud už tento požadavek neplatí. Není prokázáno, že by dočasné vysazení metod hormonální antikoncepce snižovalo riziko komplikací, naopak největší riziko je spojeno se změnami hladin koagulačních faktorů při znovunasazení.
Mýtus 7: Hormonální antikoncepce způsobuje vrozené vady dětí a zhoubné nádory
Kombinovaná hormonální antikoncepce nezpůsobuje vrozené vady, ani jiné poruchy zdraví plodu, pokud žena otěhotní při užívání antikoncepce nebo ji začne užívat již v graviditě. Tuto skutečnost podporují velmi dobře zpracované studie. Vůči řadě zhoubných nádorů naopak působí kombinovaná hormonální, progestagenní i nitroděložní antikoncepce, jako prevence, například: Rakovina vaječníků –kombinovaná hormonální antikoncepce výrazně snižuje riziko, ochranný účinek trvá nejméně 15 let po ukončení podávání antikoncepce; Rakovina děložního těla (děložní sliznice) – kombinovaná hormonální antikoncepce snižuje riziko přibližně o 50 %, ochranný účinek trvá 15–20 let po vysazení; Zavedení nitroděložního systému s levonorgestrelem je zase vysoce efektivní v prevenci nadměrného zbytnění děložní sliznice, ze kterého vzniká rakovina děložního těla. Injekční podávání depotního medroxyprogesteron-acetátu pak snižuje riziko rakoviny děložního těla o 80 %.
Mýtus 8: Každá metoda hormonální antikoncepce má pro mne nějaké nevýhody, proto pro mne není žádná vhodná
Jednotlivé metody sice mají různé individuální nevýhody, dobrým vyhodnocením vlastních potřeb je však možné pro každou ženy vybrat vhodnou metodu. Takovou, u které jednoznačně převažují dlouhodobé výhody a správné a bezpečné užívání nečiní problémy. Můžete vyzkoušet nový Manuál pro výběr antikoncepce sestavený lékaři a dostupný online na www.forumantikoncepce.cz. Manuál obsahuje několik okruhů dotazů pro ujasnění základních potřeb, očekávání a specifických požadavků ohledně antikoncepce. Otázky se zabývají nejen zdravotní anamnézou, případnými kontraindikacemi a základním očekáváním, ale zaměřují se také na životní styl. Vhodný výběr antikoncepce navíc ženám může přinést řadu dalších benefitů, ať už je to preventivní účinek proti některým onkologickým onemocněním, řešení problémů s pletí nebo úprava menstruačního cyklu. Vyplněný a vytištěný dotazník je možné také přinést s sebou k lékaři, kterému poslouží pro jasnější orientaci v individuálních požadavcích.
Studie, ze kterých vychází vysvětlení jednotlivých tvrzení výše jsou k dispozici na www.forumantikoncepce.cz
Autor: redakce
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
