O těhotné se budou starat porodní asistentky

Zdravotní péče v naší republice byla postavena na čtyřech základních pilířích  - praktický lékař, gynekolog, dětský lékař a zubař. V současnosti je v ČR počet lékařů na počet obyvatel ve většině případů vyšší než v západoevropských zemích, kde jsou systémy zdravotní péče historicky odlišné. Stejně tak i gynekologů je v ČR t.č. asi 2000, což je asi o tisíc více, než je např. ve Velké Británii, která má asi 50 milionů obyvatel, tedy 5x více než Česká republika. Tam však celý zdravotní systém funguje jinak. Hlavním poskytovatelem zdravotní péče tam je praktický lékař, žena tak nemá svého gynekologa, ke kterému pravidelně dochází a který ji zná, tak jako je to nyní u nás. 
Pokud žena ve Velké Británii otěhotní, odchází od praktického lékaře k porodní asistence, ke gynekologovi je doporučena pouze tehdy, vyskytnou-li se nějaké komplikace,které ne vždy jsou praktickými lékaři, či asistentkami odhaleny včas. K tomu je nutno dodat, že výsledky perinatální péče ve Velké Británii, kde je tento systém zaběhnutý mnoho let,  jsou horší než u nás. Je vyšší úmrtnost žen i novorozenců a častější jsou i poporodní komplikace. Systém je však finančně efektivnější.

Porody ponovu

Pokud návrh ministra Hegera projde, nastane zásadní změna v systému péče o těhotné. Otěhotní-li žena, nezačne docházet ke gynekologovi tak jako je tomu doposud, ale odebere se nejspíše za vyškolenou porodní asistenstkou, která dál povede plán její zdravotní péče.
Pokud by měla zůstat zachovaná současná úroveň poskytované péče o těhotné ženy, tak jak ministerstvo slibuje, bylo by zřejmě nejefektivnější, aby se současní gynekologové a porodníci přeškolili na porodní asistentky, což by pro ně bylo odborně jednoduché, pacientky by nepocítily snížení standardu a navíc by za odvedenou práci v rámci plateb za výkony bylo inkasováno méně peněz ze systému zdravotního pojištění, které si většina pacientů povinně hradí v rámci zdravotních a sociálních daní. 
Pokud se tento systém podaří uvést v život, zůstane asi 50% nynějších gynekologů bez práce, případně budou nuceni se přeorientovat na jinou lékařskou specializaci (kterou může potkat stejný osud), či si začnou chodit pro podporu na úřad práce.
Jestli to poskytovanou péči zlevní není zcela evidentní, zda to bude znamenat zlepšení přístupu a péče o těhotné nelze v tuto chvíli předjímat, ale tento experiment bude jistě zajímavé sledovat. Ve svém důsledku to asi povede k posílení úlohy praktického lékaře a zhoršení dostupnosti specialistů, kteří jsou pro systém drazí.
Podle lékařů je tento model krokem zpět ve vypracovaném systému prenatální péče, který u nás nyní funguje.